Možná vypadá divně, nikoho jiného ale nemají.
„Vítej, amigo, v poušti nekonečné, kde žízeň a prach jsou tvé družky věčné…“ Chór hrajících a zpívajících mexických sov vás uvede do světa, kde vás přejde sranda, ale přesto se budete bez ustání smát příběhu o nejnepravděpodobnějším hrdinovi, jakého kdy Divoký západ poznal. Režisér Pirátů z Karibiku Gore Verbinski znovu namíchal opulentní koktejl akce, humoru a nádherných kulis, který jede stejně dobře jako loď Jacka Sparrowa, ačkoliv z hraného světa možná nečekaně přeskočil do animovaného.
Než si začal říkat Rango a vybájil si spoustu mýtů o svých hrdinských kouscích, obýval chameleon v havajské košili prostorné terárium. Nic mu v něm nechybělo, snad kromě trochy akce. Té si začne naplno užívat, když se nešťastnou náhodou ocitne uprostřed vyprahlé pouště, kde si na něm málem pochutná hladový jestřáb. A aby napětí nebylo málo, jeho další kroky vedou do města jménem Prach, v němž visí obyvatelům kolty proklatě nízko. Ve zdejší nálevně si chameleón vymyslí jméno Rango a pár hrdinských historek, čehož vzápětí lituje. Od zoufalých domorodců totiž obratem dostane šerifskou hvězdu a hromadu úkolů, mezi nimi i nalezení zdroje pitné vody a odstranění zdejších i přespolních zabijáků. Na Rangovi teď bude, zda neuvážené hrdinské kecy přetaví v činy, nebo zda zahodí hvězdu, kolty a stetsona, navlékne havajskou košili a uteče zpátky do civilizace.
Rango na první pohled zaujme tím, že v něm hrají výhradně obyvatelé pouště, kteří jsou od „tradičních“ animovaných zvířátek dost odlišní. „Na začátku byl nápad natočit animovaný western. Od něj byl jen krok k myšlence zaplnit ho hrdiny, kteří do prostředí Divokého západu patří,“ říká režisér Gore Verbinski. „S tímhle úkolem jsem oslovil animátory, a zatímco jsme s Johnem Loganem vyvíjeli scénář, oni paralelně modelovali hady, ještěry, želvy a další havěť,“ dodává. Hlasově oživit je pomohla reprezentativní herecká sestava v čele s Johnnym Deppem, kterého v české verzi zastoupil Ondřej Brzobohatý.
Od počátku Verbinski chtěl, aby Rango zaujal diváky bez rozdílu věku. „Je třeba být trochu hravý a vynalézavý. Když máte scénu, v níž někdo dostane po hlavě pánví, je třeba, aby pro dítě byla komická a pro dospělého měla filozofický přesah,“ uzavírá Verbinski.
