Oldřich Tichý, obrazy
Oldřich Tichý (*1959) patří k umělcům, kteří se začali pravidelně objevovat na české umělecké scéně v osmdesátých letech 20. století. Jeho obrazy okamžitě vzbudily zájem galeristů a respekt kolegů. Řada z nich se dostala do významných státních i privátních uměleckých sbírek, získal Cenu nadace The Pollock-Krasner Foundation v New Yorku (v roce 1995), která mu umožnila věnovat se soustavně, bez vážnějších existenčních problémů, vlastní tvorbě. Patří k solitérním umělcům, volně navazujícím na tradice a kořeny české imaginativní, symbolistní malby. Nikdy se nevzdal vazeb na „klasický“ obraz, na tvorbu vytvářející a zanechávající záměrné dílo, které má trvat. Je bytostným malířem monumentálních pláten i malých obrázků závažných sdělení i poselství. Jeho obrazové kompozice těží z kulturních a přírodních artefaktů, ze všedností a každodenních zvláštností, z vrstevnaté symboliky monumentálně cítěných předmětných prvků v abstraktním prostředí.
