Když už člověk jednou je …

  • Datum konání: St 12. 10. 2011
  • Datum ukončení: St 12. 10. 2011
  • Čas konání: 14.30
  • Místo konání: Městské divadlo Zlín - Velký sál
  • Vstupné: 70 Kč
Divadlo ZL

jevištní koláž o Janu Werichovi

Jozef Krasula s použitím textů Voskovce a Wericha, r. Jozef Krasula

sk. 16

„Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Kdo by neznal okřídlený citát Jana Wericha, který vystihuje jeho jazykovou hravost i způsob zamýšlení se nad životem. Jan Werich byl dlouhou dobu spjat se jmény Jiří Voskovec a Jaroslav Ježek, že vyslovit jeho jméno samostatně bylo nepřirozené. Ale i v éře, kdy osaměl a Voskovec s Ježkem zůstali v Americe, se neodmyslitelně zapsal do české kultury. Jaké lepší téma lze zvolit v souvislosti s tématem svoboda, jímž se ve Studiu Z letos zabýváme, než osobnost, která založila Osvobozené divadlo.

Jan Werich pro mě odjakživa patřil k tomu nejzajímavějšímu z české kultury a společnosti tak, jak jsem ji postupně poznával – nejprve tramping a trampské písničky, pivo a hospodské historky, potom Osvobozené divadlo a písničky Jaroslava Ježka, Semafor a písně Suchého a Šlitra, až k poutnímu místu improvizovaného pomníku Johna Lennona nedaleko Werichova domu na Kampě. Bylo toho, samozřejmě, stokrát víc, ale Jan Werich je esencí moudrosti, fajnového humoru a lidovosti, která už neoddělitelně patří k českému umění a kultuře minulého století. Proto jsem ani na chvíli neváhal a s radostí jsem se pustil do opětovného seznamování se s tímto svojským géniem a jeho tvorbou. Doufám, že se nám podaří co nejvíc z něj přenést do Zetka, které tak bude po O. Pavlovi a B. Hrabalovi svědkem mé další dobrodružné cesty za poznáním toho, co tvoří české rodinné stříbro.

Jozef Krasula, režisér

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x