Jiří Pavlica a Hradišťan

Na originální tvorbu Jiřího Pavlici můžeme pohlížet nejen jako na dílo hudebníka, ale zároveň i filozofa, resp. autora, pro něhož smysl a vyznění díla je rovnocennou složkou jeho uměleckého vyjadřování. Za jeho hudebními obrazy jsou slyšet spojení mezi folklorem a vážnou hudbou, mezi minulostí i přítomností. Stejně jako Pavlicova tvorba přibližuje hudbu různých národů, konfese a duchovní směry, zprostředkovává dialogy mezi světskou a duchovní rovinou. Princip dialogu a stavění mostů mezi zdánlivě nespojitelnými světy je jedním z charakteristických znaků Pavlicova hudebního jazyka. Nejinak je tomu i v případě nové skladby Moravské tance, která vychází z lidové tanečnosti různých regionů Moravy a současně nese názvuky historických období, nebrání se ani fikci o době velkomoravské. Víme, že tanec provází člověka od nepaměti. Na svém počátku byl spojen především s obřadní kulturou, ale ať už šlo o tance rituální či později jen zábavné, vždy tanečník vyjadřoval především své emoce. Orchestrální suitu Moravské tance uslyšíme ve světové premiéře právě ve Zlíně v provedení Filharmonie Bohuslava Martinů. Ve druhé části programu zazní skladby z repertoáru Hradišťanu, tentokrát opět ve společném provedení s naším orchestrem.