Úvodní skladbu, symfonickou báseň Hakon Jarl, vytvořil Bedřich Smetana v rámci svého pobytu v Göteborgu. Právě zde, na jihu Švédska, vznikaly Smetanovy první programní opusy komponované po vzoru Lisztových symfonických básní, v nichž se jejich autor nechal inspirovat dějinnými náměty vycházejícími z anglosaské i české historie a severské mytologie. Skladatelův Hakon Jarl pak námětově vychází ze stejnojmenné historické tragédie dánského básníka a dramatika Adama Öhlenschlägera. Líčí osudy pohanského norského uzurpátora Håkona a s tím související zásadní konflikt mezi vyznavači starých severských bohů a zastánci křesťanství.
Karel Kovařovic byl svého času považován za velmi výraznou osobnost českého hudebního života. Mezi lety 1900–1920 zastával prestižní pozici šéfa Opery Národního divadla, zároveň však byl i výborným dirigentem a plodným skladatelem. Roku 1887 vznikl jeho Klavírní koncert f moll, který svým velkorysým virtuózním pojetím navazuje na lisztovskou tradici. Přes nesporné umělecké kvality se ovšem toto dílo k velké škodě prozatím nestalo trvalou součástí českého koncertního repertoáru. Kovařovicův opus zazní v podání ruského pianisty Alexandra Ghindina.
Poslední skladbu tohoto večera patrně netřeba podrobně popisovat. Bude jí jedna z nejslavnějších symfonií celé sféry vážné hudby, Beethovenova Symfonie č. 5 c moll zvaná Osudová, kterou později roku 1837 Franz Liszt transkriboval do podoby virtuózního klavírního díla. Beethoven uvedený cyklus vytvářel v době, kdy postupně začínal ztrácet svůj sluch. Touto kompozicí se proto hodlal vypořádat se svým osudem, opustit duševní temnotu a nalézt potřebné životní světlo. Taktovky se pro tento večer ujme hlavní hostující dirigent zlínské filharmonie Leoš Svárovský.
B. SMETANA Hakon Jarl, op. 16
K. KOVAŘOVIC Koncert pro klavír a orchestr f moll, op. 6
L. VAN BEETHOVEN Symfonie č. 5 c moll „Osudová“, op. 67
ALEXANDER GHINDIN, klavír
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
LEOŠ SVÁROVSKÝ, dirigent
