Bylinkář Standa radí: Lékořice – lék nejen na lásku

"Láska to je nemoc zlá, každý na ní svůj lék má," zpívá v jedné slavné české písni Václav Neckář. Na lásku i mnoho jiných neduhů bude mít tak řada z vás jistě jediný zaručený lék – lékořici. Kořeny této příjemné byliny se hojně užívají jak v lidovém léčitelství, tak i v praktickém lékařství.

Lékořice je vytrvalá bylina s rozvětvenou lodyhou vysokou až 1 metr. Listy jsou lichozpeřené, na líci lysé, na rubu jemně žláznaté a lepkavé. Květy se nacházejí v úžlabí horních listů, jsou uspořádané do hroznů a mají růžovofialovou barvu. Plod je kožovitý červenohnědý lusk se třemi až šesti hnědými hladkými semeny. Lékořice kvete od června do srpna. Rostlina pochází z jižní Evropy, kde se i dnes nachází v planých formách. Dříve se pěstovala hojněji na jižní Moravě, dnes se její kultury opět obnovují. Nejlépe se jí daří v hlubších lehčích půdách teplých poloh. Množí se kořenovými odnožemi nebo částmi podzemních výběžků.

U všech starých civilizací jsou záznamy, které mluví o lékořici jako elixíru života. Je výborná při nachlazení, rýmě, bolestech v krku, kašli, zánětu průdušek, astmatu i bronchitidě. Pomáhá při poruchách trávení, vředech a zánětech tlustého střeva. Má pozitivní vliv na paměť a mentální činnost. Má protizánětlivé a antibakteriální účinky, zlepšuje kvalitu pokožky. Posiluje svalstvo, kosti a hojí rány. Lékořice se může pochlubit opravdu širokým rozsahem účinků. Dokáže zmírnit únavu, zvyšuje imunitu, zmírňuje záněty dýchacích cest, utišuje kašel a rozpouští hleny. Pomáhá také při menstruačních potížích a podílí se na hojení ekzému (lékořicová mast). Je to právě glycirizin, který stimuluje tvorbu hormonů, jež výrazně ovlivňují zánětlivé reakce. Lékořici lze doporučit u všech druhů zánětlivých onemocnění. Zvláště silná je v boji proti hepatitidě – potlačuje totiž zároveň i virus, který ji vyvolává.

Lahodná sladká chuť lékořice je známá už po celá staletí. Používá se v cukrářství, přidává se do likérů a nealkoholických nápojů. Dětmi milovaná cukrovinka pendrek je vlastně zahuštěný a upravený extrakt z lékořicového kořene. Za studena je hmota křehká, zatepla se mění na ohebnou a tažnou. Lékořice se kromě nejrůznějších cukrovinek, likérů a sirupů přidávala do piva, kde působila jako pěnící přísada. (Této vlastnosti lékořicového kořene se dříve využívalo i při výrobě náplní do hasicích přístrojů.) Lékořicí se upravuje dokonce i chuť tabáku. Rostlina je důležitou surovinou ve farmaceutickém průmyslu. Používá se mimo jiné k chuťové úpravě při výrobě léků, jako plnidlo při přípravě pilulkové hmoty. V minulosti měla lékořice také poměrně široké technické použití – přidávala se do leštidel, malířských barev, tuše a inkoustů.

Václav Neckář v písničce dokáže léčit lásku lékořicí, ale lékořice má i špatné účinky. Nadměrné dlouhodobé užívání lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením tvorby moči. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy (tj. hormony produkované kůrou nadledvin), proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje. Zvýšené opatrnosti je třeba také u těch z vás, kteří užíváte léky obsahující digoxin.

Kořen lékořice nabízíme celoročně sušený v 50 a 100 gramovém balení.

Příští týden budeme ve volbách rozhodovat o prezidentovi, k té příležitosti musím uvést královnu bylin.  Která to je ? O tom za 168 hodin neboli 10 080 minut.

Zajímavé dny ve zdraví přeje Bylinkář Standa