Opačného názoru než zahrádkáři byla bylinářka Maria Treben, když tvrdila, „kdyby lidé věděli, jak je kopřiva užitečná na naše zdraví, tak by ji na zahrádce pěstovali“. Jiného názoru byl téměř před 500 lety lékař císaře Maxmiliána II. Pietro Mattioli, když ve svém prvním vydání herbáře u Urtica uvedl: „kopřivy jsou tak obyčejné, že je můžeme poznati a ucítiti pouhým dotekem i potmě a v noci, pročež není zapotřebí, abychom je obšírně popisovali.“
Kopřiva obsahuje ze všech našich bylin nejvíce chlorofylu. Když porovnáme molekulu chlorofylu a hemoglobinu, zjistíme, že jsou stejné, ale mají jiný centrální atom. U chlorofylu to je hořčík a hemoglobin má železo. Toto je ten důvod proč kopřiva vylepšuje krev. Na železo se váže v plicích kyslík, který je rozváděn do celého těla. Kde je kyslík, tam je zásadité prostředí a tam je i dobré zdraví. Dále obsahuje vitamín C, K a B1. Z minerálů hlavně draslík, hořčík a železo. Ze spousty dalších účinných látek nesmím zapomenout na serotonin, karoten, kyselinu listovou a kyselinu pantotenovou. Kopřiva působí na náš organizmus jako tonikum, které způsobuje regeneraci, vyživuje a posiluje celý organizmus. Snižuje hladinu cukru v krvi. Velmi účinná je na podporu činnosti ledvin, zmírňuje zadržování vody v těle. Pomáhá při zánětu močového měchýře a močové trubice. Je velmi účinná na dnu a jiné artritické obtíže.
Doufám, že nyní, když budete na zahrádce likvidovat pampelišku a kopřivu, tak je nevyhodíte na kompost, ale připravíte si z nich lahodný čaj, vitamínovou bombu, nebo jinou pochutinu. Za týden máme zelený čtvrtek, kde by neměl chybět špenát z kopřiv. A letos jsou opravdu výborné, já jsem špenát testoval již minulý týden a byla to delikatesa. Stařeček by k tomu dodal: „kde je kozel zahradníkem, stará baba poručníkem, aby čert byl služebníkem“.
Pevné zdraví přeje bylinkář Standa
