Je třeba si uvědomit, že jaro a podzim je o rovnodennosti. Každá rostlina když se setmí, tak ještě 6 hodin roste a ráno po rozednění, začne růst po dvou hodinách světla. Doba kdy rostlina zastaví růst je okamžik, kdy se v bylině začnou tvořit léčivé látky. V létě máme světlo do jedenácti večer a ve tři se začíná rozednívat. Rostlina nezastaví růst, naroste nám spousta zelené hmoty, v které je minimu léčivých látek. Na délku dne reaguje každá rostlina jinak. Jen pro zajímavost uvedu chryzanténu, kde krácení dne na podzim iniciuje poupě a proto kvetou na podzim.
Že dnes popisuji genetiku rostlin je z důvodu, že na letošní prodej nepřipravuji kotvičník jako rostliny v květináči. Kotvičník je letnička a jeho hlavní vegetační doba je červen a červenec. Laboratorními rozbory jsem se přesvědčil, že v kotvičníku dovezeném z Indie je sedm krát více léčivých látek, jak v kotvičníku napěstovaném na naší zahrádce. V Indii má domovinu, klimatické podmínky a minerály v půdě nejsme schopni mu v našich podmínkách připravit. Celoročně roste v rovnodennosti, u rovníku se den a noc mění jednou hodinou.
U ostatních léčivých bylin, trvalek je třeba zase využít zimní období. Brahmi, Pupečník, Ženšen, přestaneme v září stříhat, aby nám co nejvíce narostlo zelené hmoty. V prosinci nemáme žádné přírůstky, je velmi krátký den. Jestliže rostlina neroste, tak se v ní tvoří léčivé látky a tohoto momentu je třeba využít. Koncem ledna rostliny ostříháme, usušíme a máme v nich vysoké množství léčivých látek. V krátkosti ještě ke kopřivě. Čaj je dobré uvařit a nechat do druhého dne macerovat, aby se nám do čaje dostal chlorofyl. Chlorofyl je ve vodě nerozpustný, ale macerací se nám vylouhuje a mi s kopřivy dostaneme to nejcennější co má.
A máme tu velikonoční týden, co si přát? Dcérkám a robám modré zadky na velikonoční pondělí, ogarům a chlapom, aby měli bohatou pomlázku a dostali dobrú halúskovú. Veselé velikonoce všem přeje bylinkář Standa.
P.S. Zlínské náměstí ožije velikonočním jarmarkem, na kterém nemohu chybět s voňavými bylinami.
