Staří bylináři říkávali „před heřmánkem smekni a před bezem klekni“ a moc dobře věděli, o čem mluví. Tento keř, rostoucí do výšky 7 – 10 m, nacházíme na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách. Kvete v bohatých soukvětích v červnu a červenci. Květy mají žlutobílou barvu v odstínech slonové kosti. V době květu se šíří kolem bezu omamná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma.
A právě květ na jaře a bobule na podzim jsou to pravé ořechové pro naše zdraví. Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel. Chlazený neslazený čaj z květů je výtečný na zažívací potíže, plynatost, nevolnost a pomalé trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku. Šťáva z plodů působí blahodárně při migrénách a nervových chorobách, zejména při zánětu trojklaného nervu. Nezralé plody mají projímavý účinek. Proto se doporučuje natrhaná plodenství nechat den dva dozrát rozložená v tenké vrstvě. Projímavý účinek se vařením ztrácí. Ztrácejí se rovněž, avšak jen částečně, účinné látky.
Nedoporučuji užívat vnitřně listy a kůru, pouze jako obklady na revma. A jedna zajímavost na závěr. Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů – fujar. Konečně máme slunečné počasí a letní teploty, je třeba si sluníčka užít.
Všechny zdraví bylinkář Standa.
