Z celé rostliny jsou při požití většího množství jedovaté kuličky. Při předávkování samozřejmě může dojít k jakési formě otravy. Je to jako s alkoholem, který naši předci vymysleli a užívali jako lék. Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož Josef vyřezal kolébku pro Ježíška, po třiatřiceti letech pak strom porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé keříky, které jsou nuceny žít z jiných stromů. Zahrnuje však dobrem všechny, kdož pod ním projdou.
Jmelí je poloparazit, roste na stromech a na vánoce máme nejraději z jabloní, které má většinou nejvíce bílých kuliček. Zelené jmelí je považováno za všelék a jeho účinků využívá jek farmacie tak lidové léčitelství. Poradí si s nepříznivým tlakem, posiluje srdeční sval a odstraňuje pocit návalu krve do hlavy, zejména v klimakteriu. Reguluje vylučování žluči do střev a ovlivňuje činnost slinivky. Potlačuje chorobně zvýšenou činnost štítné žlázy a pomáhá i při léčbě některých projevů senné rýmy. Jmelí rovněž prospívá při nočním pomočování dospělých a bílého výtoku. Tlumí některé bolesti hlavy, závratě, působí antiskleroticky. Pomáhá při ženské i mužské neplodnosti, při pocitech strachu, nervozitě a epilepsii, zastavuje krvácení, přidává se do čaje na zastavení ženského krvácení a zvyšuje imunitu. Zajímavé je, že jednotlivé rostliny jmelí mají různý obsah látek podle toho, na jakém stromě rostou. Dál záleží i na době sběru: nejvíce účinných látek má jmelí sbírané v březnu, listopadu a prosinci. Je to dáno genetikou a o té jsem Vás informoval již 17.4.2014.
Po Vánocích většina jmelí končí v popelnici. Udělejme letos změnu, kupujme jen přírodní zelené, barvené se na čaj již použít nedá. Po novém roce oberme bílé jedovaté kuličky a na přípravu tří deci čaje použijme asi jeden gram suchého jmelí. Stařeček čaj pil a nezapomněl vždy pronést „Pod snítkou jmelí se můžete zcela beztrestně s kýmkoliv líbat. Ale pozor – platí to jen o Štědrém dnu.“
Hezké prožití zlaté adventní neděle přeje bylinkář Standa.
