Malé dvoupyské bílé květy až 7 mm dlouhé tvoří husté polokulovité lichopřesleny. Mají kalich trubkovitě zvonkovitý, 6-10 zubý, korunu světle fialovou. Plody jsou lesklé a hladké. Celá rostlina příjemně voní po jablkách. Kvete od června do září. Plody jsou lesklé, tmavě hnědé tvrdky, obvejčitého tvaru.
Pro léčivé vlastnosti si jablečníku vážili už Egypťané, kteří ho používali jako lék proti kašli. Jablečník byl také posvátným olejem boha Hora, jehož socha se o svátcích tímto olejem pomazávala. Olej se také zapaloval v chrámech, žádal-li se od něj projev přízně. O jablečníku se zmiňuje římský spisovatel Plinius a řecký lékař Hippokrates. V georgiánských dobách se jablečník používal při výrobě piva. Římané ho používali jako repelent proti mouchám. Jablečníkové pastilky proti kašli byly kdysi oblíbené v Londýně, kde se prodávaly na trhu ve stáncích přímo z ručních vozíků. Rostlina se uplatnila také na venkově, kde dojičky používaly listy na čištění dížek a máselnic.
Jablečník vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště, snese ale i mírné zastínění. Semena se vysévají koncem jara na vzdálenost 30cm. Při extrémně vlhkém počasí musíme rostlinu chránit. Na jaře je třeba velké rostliny prořezat. Jablečník se dá pěstovat i v místnosti. Jablečník obsahuje hlavně hořčinu marrubin, lakton s expektoračním účinkem bez emetického působení, třísloviny, saponin a kyselinu ursolovou. Povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje trávicí trakt, při kataru průdušek uvolňuje hleny. Má vlastnosti podobné chininu při malárii.
V neděli máme svátek matek a jako dárek může posloužit i voňavá bylinka.
Zdraví Vás bylinkář Standa.
