prof. Ján Košturiak – Jak jít vlastní cestou? (2. díl)

Podniky, města a země, které nezachytí revoluční metamorfózu a transformaci deglobalizace a relokalizace, jsou již s předstihem „na odpis“.

Nebezpečí monokultury

USA udržují nejnižší podíl exportu na HDP (13,52 %) při největším objemu HDP – stávají se tak první velkou soběstačnou ekonomikou. Přitom většina HDP je realizována doma, ne v zahraničí (plus zákon proti vývozu nafty). Následuje Čína 26,4 %, Japonsko 14,73 %, UK 31,39 % (srov. ČR 78,6 %, Slovensko 89,16 %, Maďarsko 94 %). Je dobré vědět, že Čína má 140 automobilek, s převisem nabídky 10,8 mil. vozů (jen VW má 28 podniků v Číně.) Je také dobré vědět, že jen čínská provincie Zhejiang plánuje za příští tři roky vystavět kolem 100 nových, inovačních průmyslových měst, podobných tzv. Baťovým městům. Z tohoto pohledu vyráží zaostávání Evropy myslícím lidem dech. Diferenciace a různorodost ekonomiky, vzdělávání, samosprávy i kultury je klíčem k udržitelné prosperitě; prosazovaná stejnost, jako každá monokultura, je uzamčením a izolací. Hnacími sílami monokultury jsou instituce akreditačních komisí, politických stran, standardů, nejlepších praktik, regulací, centralizovaného přerozdělování zdrojů, franšízing řetězců a mediálních klišé à la „Je suis Charlie“. Monokultura vzkvétá všude nad námi jako ta řepka – a kvete také žlutě.

Od monokultury k rozmanitosti

Příroda se vždy ubírá cestou právě opačnou: preferuje rozmanitost, plejády druhu, tvaru a chování, ve stálém pohybu zanikání a vznikání; příroda nesnáší monokulturu a pohrdá vakuem. Jde jí o přežití, alespoň části, četných kalamit, posuvů a transformací. Monokultura nikdy neměla a nemá šanci. Monokultura má neblahé dopady na vzdělávání, podnikání, inovace, soběstačnost a sebedůvěru. Už pres 20 let se obracíme jen do zahraničí: téměř ke všemu – podnikům, univerzitám, nápadům, zkušenostem, inovacím atp. Opisujeme, přejímáme, lákáme a zvýhodňujeme cizí, ne vlastní. Ztratili jsme přirozenou touhu a neodolatelný impulz k originalitě a původnosti v myšlení i konání. Přestali jsme hledat svoji vlastní cestu. Přehlédli jsme příklady i odkazy původních českých „razičů“, které obdivoval celý svět: Komenský, Baťové, Čapek, Peroutka. Hledáme už jen „sami sebe“ – a co nacházíme, je tristní. Hledáme jen, kde co převzít, opsat či zkopírovat. Namísto vlastního myšlení se naše politické „elity“ skrývají za myšlením druhých anebo, což je mnohem horší, za myšlením svým vlastním.

Chcete-li se dovědět více, jak hledat vlastní cestu, přijďte na seminář Vlastní cestou, který pořád společně UTB ve Zlíně a IPA Slovakia dne 10. 11. od 9 do 15 hod. ve Zlíně – pozvánka a přihláška je k dispozici na http://www.utb.cz/firemni-sektor/akce-pro-firmy

 

--> --> --> --> -->