Jana Křižková je starostkou slovácké obce Komňa, kde mají malotřídku. „Myslím, že i na naší škole lze demonstrovat, jak funguje školství v celé zemi. Ve srovnání s jinými evropskými státy jsme v měřitelných parametrech stále na úrovni. Nejde ale o výsledek dobré a koncepční politiky státu, ale výhradně o nadstandardní přístup většiny učitelů a ředitelů. Vzhledem k tomu, jakým způsobem stát škudlí na platech pedagogů a jak moc se snaží připoutat vedení škol k vyplňování lejster, to zaslouží velký obdiv. Otázka je, jak dlouho to může vydržet,“ popisuje problém.
Řešení? Více peněz, méně byrokracie
Průměrný plat učitele musí vzrůst. „A to klidně skokově, ale hlavně rychle a všem. Spolu s tím je nutné zvýšit ještě netarifní část platů, aby vznikl prostor pro další ocenění těch, kdo dělají něco navíc. Jedině tak se podaří udržet kvalitní a motivované pedagogy,“ nabízí konkrétní kroky Jana Křižková. Stejně důležité je také uvolnění rukou ředitelům a celému managementu školy. „Teď je systém nastaven tak, že ředitel se zpovídá úředníkům, větší část pracovní doby tráví byrokracií. To, že je v prvé řadě představitelem důležité vzdělávací instituce, státní moloch jaksi nezajímá,“ dodává Křižková s tím, že pravomoci ředitelů musejí být výrazně posíleny.
Další cesta, jak současný stav školství změnit k lepšímu, je v pestrosti – nebát se zřizovatelské pestrosti, prostě přestat školství monopolizovat. „Stát by neměl házet klacky pod nohy soukromým či firemním školám. Jde o zajímavou alternativu, která přispívá k inspirujícímu konkurenčnímu prostředí,“ podotýká Jana Křižková. Dalším důležitým bodem je zmírnění přísných podmínek pro otevírání nových oborů tak, aby školy mohly reagovat na vývoj na trhu práce, a větší propojení školství s firemním sektorem.
