„Cílů, které jsme sledovali, bylo více. Zajímalo nás také to, proč si studenti zvolili právě Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně či proč naopak zamířili jinam. V neposlední řadě jsme chtěli zjistit, jaké bariéry pro další život a práci ve Zlínském kraji obě skupiny vidí,“ říká Lenka Hradilová z Technologického inovačního centra Zlín. A jaké jsou výsledky?
Slabé stránky? Nižší mzdy
Téměř dvě třetiny studentů mají kladný vztah ke Zlínskému kraji. Více než sedmi procentům studentů UTB (31 respondentů) se kraj zalíbil natolik, že zde po studiích chtějí zůstat žít a pracovat. Také 251 studentů, tedy zhruba každý pátý, studujících mimo Zlínský kraj, má k regionu tak kladný vztah, že se kvůli životu v něm chtějí po studiích vrátit. Obě skupiny respondentů mají odlišné názory v problematice silných a slabých stránek kraje. Zatímco studenti navštěvující zlínskou univerzitu hodnotí Zlínský kraj logicky jako místo, kde jsou dobré vzdělávací příležitosti a možnosti (21 procent; 246 odpovědí), studenti studující mimo region jako důvod uvádějí, že v regionu nenašli svůj zvolený obor (13 procent; 502 odpovědí). Podobně je to s dostupností bydlení, kdy „Zlíňáci“ v dostupnosti bydlení v kraji nevidí problém, ba naopak 12 procent studentů (477 odpovědí) ji označilo jako silnou stránku kraje. Avšak „mimozlínští“ dostupnost bydlení (16 procent, 130 odpovědí) vidí jako největší slabinu ze všech. „Mezi tři nejslabší stránky kraje patří příjmová úroveň v regionu a možnost pracovního uplatnění, na kterých se shodly obě skupiny dotazovaných. Mezi tři nejsilnější stránky kraje studenti zvolili přírodu a kvalitu životního prostředí a kulturní vyžití a společenský život,“ shrnuje zjištěné skutečnosti Lenka Hradilová.
Praha, Brno, cizina
Dalším motivem bylo zjistit, jaké jsou plány studentů bezprostředně po ukončení jejich vysokoškolského studia. Celých 59 % (796 studentů) se po studiích mimo Zlínský kraj plánuje vrátit, 34 % po absolvování UTB ve Zlíně plánuje zůstat. Nejčastějšími důvody jsou vztah ke kraji nebo obci či mají nebo plánují v regionu založit rodinu. Studenti UTB uvedli jako důvod pracovní možnosti, příležitosti (takřka 20 procent; 73 odpovědí). Absolventi, kteří nechtějí žít ve Zlínském kraji, se nejčastěji plánují přestěhovat do Jihomoravského kraje (42 procent z celku), do Prahy (18,5 procenta z celku) nebo do zahraničí (12 procent z celku). Důvody ke stěhování se do jiného kraje jsou především pracovní možnosti (24,5 procenta z celku), příležitosti v jiném kraji, výše mzdového ohodnocení a benefity (18 procent z celku), a u studentů, kteří nepochází z regionu, často hraje roli rodina mimo Zlínský kraj (24 procent). „Největší motivace, aby studenti po ukončení studií ve Zlínském kraji žili, jsou u obou dotazovaných skupin identické: dobrá pracovní nabídka, uplatnění v oboru, vyšší platové ohodnocení, rodina, kamarádi,“ doplňuje Lenka Hradilová.
