Téma emigrace, které se mimo jiné v něm objevuje, je stále v našem středoevropském prostoru živé a trvale prochází našimi dějinami. Připomínám alespoň poměrně známý Komenského citát. „Na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti také nemohu při svém již dokonalém s tebou loučení… Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český.“
Po Bílé hoře nastal veliký hromadný útěk české šlechty, řemeslníků, obchodníků, české intelektuální elity. Vláda se skutečně do rukou českých několikrát navrátila, a mnohokrát byla zase ukradena. Naposled v roce 1968. Je to asi úděl místa, v němž žijeme. Ale ve slovech Komenského je i kus naděje. Na druhou stranu jsme v mnoha vlnách emigrace ztráceli tolik kvalitních spoluobčanů jako málokterý národ v Evropě. V archivních materiálech i knižních vydáních z USA jsem našel vesměs zapomenutá jména těch z našeho kraje, kteří se v posledních desetiletích dokázali ve světě prosadit. Nenajdete v mém příspěvku známé emigranty Gen. J. Šnejdárka, J. Pivečku, J. Baťu …
Ti, které chci připomenout, nejsou sice tak věhlasní, ale ukázali v nelehké situaci, jak talentované a pracovité občany jsme pod tíhou událostí ztratili. Škoda. Je to jen několik příkladů, ve skutečnosti jich bylo daleko více.
Čipera Dominik, Zlín. Jeden z nejbližších spolupracovníků T. Bati. Byl i starostou města Zlína. Usadil se v Kanadě. Zemřel v Ontariu.
Dočkálek Jan, Kroměříž. Spisovatel a novinář. Člen redakce Lidových novin. V Kanadě vyučoval na středních školách a pokrčoval ve vydávání časopisů pro děti a mládež. Zemřel v Torontu.
Firkušný Leopold, Napajedla. Bratr známějšího Rudolfa, hudební vědec, propagátor hudby L. Janáčka. Jeho manželka Růžena byla členkou Národního divadla. V emigraci sólistka opery v Buenos Aires. Zemřeli v Argentině.
Hanák Miloš, právník, Rožnov p. Radhoštěm, diplomatický zástupce ČSR v Evropě. Zachránce tisíců Židů před koncentračními tábory. V USA působil jako novinář a právník. Zemřel ve Washingtonu.
Hastík František, Halenkovice. Válečný hrdina vyznamenaný Čs. válečným křížem.V Kanadě založil úspěšnou firmu. Zemřel v Torontu.
Jílovský Rudolf, Kroměříž. Za první republiky populární kabaretní zpěvák (kabaret Červená sedma). V exilu se stal redaktorem stanice Svobodná Evropa. Zemřel v New Yorku.
Kulka Dan, Zlín. Sochař, grafik. Velkou pozornost svými pracemi vzbudil zejména v Kanadě a Izraeli. Zemřel předčasně v Jeruzalémě.
Lisický Karel, Holešov. Delegát Společnosti národů, po emigraci pracovník Ústavu dr. Beneše v Londýně. Zde i zemřel.
Němec Jaroslav, Ořechov. Právník, primáš v Uherském Hradišti. Významná postava v USA. Založil Společnost pro vědy a umění v USA.
Pavlík Vladimír, Krhová. Důstojník československé armády. Spolupracoval s prestižní Columbia University. Zemřel v New Yorku.
Pejša Oskar, Uherské Hradiště. Důstojník generálního štábu československé armády. V USA spoluzakládal Společnost pro vědy a umění. Zemřel v Illinois.
Pokorný Jaroslav, Vsetín. Mimořádný vědec-elektrotechnik. Náměstek ředitele firmy Škoda. V emigraci napsal řadu vědeckých knih. Zemřel v USA.
Procházka Adolf, Napajedla. Český politik, senátor. Po emigraci v USA byl publicistou a právníkem. Byl také předsedou Křesťansko-demokratické unie v USA. Zemřel v New Yorku.
Rozehnal Alois, Bystřice p. H. Právník, studoval na Karlově univerzitě a v Dionu. V USA byl výzkumným pracovníkem Europe Committee. Zemřel v New Yorku.
Růžička Milan, Zlín. Autor aforismů. Zemřel ve Švédsku.
Sklenář Milič, Pacetluky. Protinacistický bojovník. V Chile vybudoval prosperující firmu Auto Moravia.
Stelibský Josef, Vsetín, hudebník, skladatel. Autor mnoha populárních písní a operet. Pracoval v redakci Svobodné Evropy. Je pohřben na Vyšehradě.
Štokman Jiří, Buchlovice. Člen parašutistické skupiny v Hostýnských vrších (Clay-Eva). V USA vyučoval na střední škole v Kalifornii. Zde také zemřel.
Válek Jaroslav, Kroměříž. Starší ho budou pamatovat jako „smutného muže“. Ve Švýcarsku se věnoval dále profesi humoristy. Zde také zemřel.
I v poslední vlně emigrace po roce 1968 se mnozí naši občané dokázali tvrdou prací prosadit i v konkurenčním prostředí v USA. Třeba Petr Motyka (Vsetín), autor knihy Jdu takhle a potkám Ameriku, profesor francouzského lycea ve Washingtonu. Nebo jiný Vsetíňan, lékař A. Matzenauer. Také třeba I. Kumbarová, podnikatelka ve stavebnictví, a M. Škarka, ředitel laboratoře Washington Gas. Oba z Valašského Meziříčí. Už padesát let, od roku 1968, nedošlo k další hromadné velké emigraci. Že by měl pravdu J. A. Komenský? Jeho proroctví o české národní samostatnosti se naplnilo. To ano, ale naplňují se i jeho proroctví o mravní obrodě národa? Vláda do rukou tvých se navrátila, ó lide český?
