Oscarová Kroměříž
Kdo by neznal oscarový film Amadeus, který natáčel kameraman Miroslav Ondříček pod taktovkou režiséra Miloše Formana. Kroměřížský Arcibiskupský zámek včetně jeho zahrad se stal centrem filmařů několika dalších známých filmů jako Kateřina II. Veliká, Marie Terezie, ale i pohádky Peklo s princeznou. Podobně jako Forman si Kroměříž vyhlédnul i Nikolaj Arcel pro svůj film Královská aféra. Scéna, v níž dánský král se svým lékařem trénují šerm, se odehrává v místní Květné zahradě. A tam se také točilo několik scén filmového seriálu Já Mattoni.
Nejenom Cesta do pravěku
Co by kamenem dohodil od Kroměříže najdete hřebčín Napajedla, který je proslulý nejstarším chovem anglického plnokrevníka u nás. Zde se natáčel film Už zase skáču přes kaluže, ale také Znamení koně nebo několik záběrů oblíbených Četnických humoresek. Z Napajedel už je to jenom kousek do Zlína, který si ve filmu také zahrál nejednou, jako například ve snímku Smrt si říká Engelchen oscarové režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos. Zlín je prakticky filmovým městem už od dob jeho zakladatele Tomáše Bati, který zde položil základy filmových ateliérů. Odtud také pochází tvorba Hermíny Týrlové nebo Karla Zemana, který pro svůj slavný snímek Cesta do pravěku využil fryštáckou přehradu. Konkrétně jde o známý záběr mamuta, kolem něhož plují děti na loďce. Pokud jste obdivovali krásnou přírodu a Hubertův ranč ze snímku Ranč u Zelené sedmy, tak se ze Zlína vydejte směrem do Vysokého Pole. V domku s č.p. 120 se natáčela první řada tohoto úspěšného seriálu. Nedaleko Vysokého Pole se nachází vrch Skalica. Jde o velkou skálu vyčnívající ze země, která je složena ze tří kamenů. Tyto kameny v celku měří 3,80 m na výšku, 5 m délky a 2 mna šířku. Když bylo temeno hory vykácené, majitelé panství brumovského nechávali tyto kameny obílit vápnem, aby byly vidět. Stejně tak se můžete vydat k poutnímu místu Bojatín, kde je údajně zázračný léčivý pramen.
Buchlov i Buchlovice
Slovácko je doslova pohádkovou zemí. Mezi filmaři je velmi vyhledávaný buchlovický zámek, kde se točila například pohádka Zdeňka Trošky Čertova nevěsta. Ale interiér zámku či jeho zahrady lze také spatřit v seriálech Já Mattoni a Četnické humoresky. O pár kilometrů dál je další filmaři oblíbené místo, hrad Buchlov. I ten měl tu čest být v oku kamery při natáčení pohádky Zázračný nos, filmu Bathory a dokonce jej můžete objevit i v jednom záběru příběhu O statečném kováři. Jste milovníky seriálu Slovácko sa nesúdí? Pak se na chvíli zastavte na Masarykově náměstí v centru Uherského Hradiště. Právě tam se točila scénka, jak šel strýček Pagáč prodat kozu. A odtud si můžete udělat ještě výlet třeba na poutní místo Velehrad či do Archeoskanzenu v Modré.
Četnické Luhačovice
„To je zajímavý, vždycky, když jdu spát večer v botách, tak mě ráno bolí hlava.” Že vám to něco říká? Ano, je to jedna z mnoha filmových „hlášek“, kterou pronesl četník Arazím v oblíbeném seriálu Četnické humoresky, které se točily mimo jiné i v Luhačovicích. A ty se staly centrem četníků i při natáčení dalšího, neméně úspěšného seriálu, Četníci z Luhačovic. Děj obou filmů se odehrával v době první republiky, a tuto atmosféru Luhačovice stále navozují všem svým hostům. Tak proč si nedat kávu či zákusek ve filmovém hotelu Popper, což je v realitě Dům B. Smetany, a při tom si zavzpomínat na své oblíbené hrdiny? Ale možná, že jste netušili, že Luhačovice prosluly ve filmovém světě už v roce 1940. Natáčel se tam černobílý film Poznej svého muže, v jehož hlavní roli se objevil herec Jaroslav Marvan. I tito prvorepublikoví herci se procházeli po kolonádě a vychutnávali si klid lázeňského města. O pětadvacet kilometrů dál je další místo, které na vás doslova dýchne mystikou. „Je to malé hnízdečko, ta Žítková, vlastně jsou to jen Kopanice, ale široko daleko známé. Vždyť zde bydlejí bohyně, jež nejen umějí léčit, nýbrž i najíti ukradené, začarované a nevyzpytatelné věci. Dovedou vypomáhat milencům, ale dovedou je též i rozlučovat,“ tak v knize Jiřího Jilíka Žítkovské čarování o bohyních mluví kněz Josef Hofer v roce 1913. Věhlas místních čarodějnic ze samot v okolí vesnice Žítková se šířil přes hranice daleko do okolních zemí.
Vyšné Vlkodlaky
Bezpochyby nejpohádkovějším místem je skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, odkud se dá vystoupat také na horu Radhošť až k soše pohanského boha Radegasta. Snad i proto se pod nimi v rožnovském skanzenu natáčel film Tajemství hradu v Karpatech. Dřevěné městečko také posloužilo pro natáčení pohádek Dvanáct měsíčků, Císař a Tambor a Zlatník Ondra.
