Kolem rodinného domku na kraji Vizovic se pase koz nepočítaně. Odevšad vystrkují rohaté hlavy, pošťuchují se spolu, okusují ovocné stromy a skotačí na stráni. „Koupili jsme si dům a u něj byly támhlety dřevěné boudy. Pořídili jsme si dvě prasata, aby se ty boudy nějak využily. No a pán, co mi prasata prodával mě přemluvil, ať mu jdu pomoct chytit kozu, která utekla do sadu v Zádveřicích. U toho jsme se o kozách bavili, a nakonec jsem koupil i jedno kůzle. Zjistili jsme, že nemůže být samo, tak jsme si koupili druhé, pak třetí a čtvrté,“ směje se Martin s obrovským hrnkem kávy v ruce. Dnes je tu na 85 dospělých koz a 20 malých kůzlátek.
Z jejich mléka Martin s Monikou vyrábí sýry čerstvé, polotvrdé, naložené i zrající, k tomu jogurty, kefír nebo zmrzlinu. Klobásy si nechají dělat u řezníka Singera vedle ve Lhotsku. Na začátku prý bylo nejtěžší se naučit, jak s kozím mlékem pracovat, protože je jiné ráno, je jiné večer, jiné podle toho, co kozy sežraly, jaké bylo počasí. Mléko má pak jinou tučnost a jiný obsah bílkovin. Podle toho je sýr pokaždé jiný. Jednou je potřeba vyšší teplotu dohřívání, aby ztuhl, jindy zase nízkou. Občas je tekutější, občas pevnější. Prostě tak, jak má domácí sýr být.
Ale abychom nezapomněli na tu kozí zmrzlinu. Je černá, vanilková a lahodná. Jak vznikla? „Zmrzlinu jsme začali dělat, protože občas je potřeba mléko efektivně zakonzervovat. Zmrzlina je ideální řešení, a navíc je tu ve Vizovicích velký metalový festival. Proto jsme vymysleli zmrzlinu černou. Původně měla být také s příchutí chilli a vlhké hlíny, ale to mi žena zakázala, takže je vanilková.“
Kolem Martina Vlčka se ve výběhu tlačí kozy a všechny vyžadují pozornost. Okusují mu tričko i uši, nejradši by se mu asi stulily do náruče. Všechny je zná jménem. Když se zajímáme, jestli náhodou koza nesmrdí, přiměje nás očichat jim kožich. A opravdu, není nic cítit. Vizovické kozy se pasou celý rok venku na stráni a díky tomu nesmrdí ani ony, ani jejich mléko a tím pádem není kozina cítit ani ze sýrů. Jakmile kozu zavřete do chlívku, o tuhle výhodu přijdete.
Mezi svými rohatými svěřenci nám Martin popisuje také to, jak to na farmě funguje. Ráno většinou dojí a krmí jeho žena Monika, společně pak připravují sýry a mléčné výrobky podle objednávek. Martin je rozváží po celém kraji, do Hradiště i do Olomouce nebo je prodávají ze dvora. Večer pak připravují zmrzlinu, chystají faktury a všechny ostatní věci, které je potřeba okolo provozu farmy udělat. „Jsme na stejné legislativní úrovni, jako velké mlékárny a máme i stejné povinnosti. Teď třeba máme se ženou tým HACCP. Když jsem o certifikaci žádal, ptal jsem se, kdo by v týmu měl být, jestli já a moja nebo jestli musíme vzít i souseda. Tak jsme v týmu my dva a pečlivě si kontrolujeme kritické body a rizika.“ Vlčkovic kozy k tomu jen souhlasně mečí.
Až sem vyrazíte na poctivé sýry, udělejte si z Vizovic hezkou procházku a na cestu domů lapněte i kopeček černé zmrzliny. Dávejte ale pozor, abyste přišli v otevírací dobu. I farmáři jsou jenom lidé. Milí a pracovití, ale lidé.
Fotogalerie
run_function(‚hash‘,’fotogalerie-zlin-cz-list‘,’158064′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚2031‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚158064‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’fotogalerie-zlin-cz-list‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
Blog o cestování, dobrém jídle, výletech, místních farmářích, krásných místech na spaní, šikovných lidech, tvořivosti a nápadech vám přináší turistické regiony Zlínského kraje ve spolupráci s webzinem Zlin.cz a Luhacovice.cz.
