Kurovický lom ale není jen obyčejné místo na koupání. Díky unikátnímu ekosystému, který tu po ukončení těžby pomalu vznikal, je to přírodní památka, kde v symbióze žijí čolci, užovky, žáby i vážky. Na stráních rostou hořce a konvalinky, ve skalách ještě nedávno hnízdili ptáci. Je to jedinečný ostrůvek vzácné přírody uprostřed vyprahlých polí.
Nebylo to tak ale vždycky. Kdysi se tu těžil vápenec, vláček ho vozil po vysokém mostě nad lomem až do kurovické vápenky. Tahle sláva trvala skoro 150 let, během nich byla těžba sem tam utlumena a zase obnovena. V roce 1997 však utichla nadobro. O dva roky později byl lom vyhlášen přírodní památkou a na odkryté vápence k vodě se stěhovali obojživelníci, hmyz a kdejaká havěť, aby tu našli trochu klidu.
Horká léta však místním zvířecím obyvatelům nebyla zrovna nakloněná. Do lomu se odjakživa chodili koupat místní a čím dál častěji i přespolní. V posledních letech to tu v srpnu vypadalo jako v Kroměříži o dožínkách a na lomu se lidská přítomnost docela podepsala. Jakmile zalezly sluneční paprsky a lom utichl, vynikly o to víc hory odpadků, které trůnily na březích, ve vodě i v tůňkách, kde se usadili čolci. Pet lahve, plechovky, obaly od brambůrků, motorový olej, špačky od cigaret, obaly od svačinek a flašky od piva zabíraly čím dál víc místa.
“Dlouho jsme bojovali o to, aby byla zachována krásná příroda a biotopy místních živočichů. To se ovšem v době, kdy byl lom volně přístupný, nedařilo. Lidé tady tábořili, rozdělávali ohně, ničili přírodu, nechávali velké množství odpadků a někteří si v lomu dokonce zvykli umývat své plechové miláčky,” říká Martin Zelina. “Přírodní památka se tím ničila a ubývali také rostliny a živočichové. Proto jsme se ve spolupráci s Odborem životního prostředí Krajského úřadu rozhodli, že lom oplotíme. “ Ukázalo se, že to byl správný krok – v lomu se daří udržovat čistotu a pořádek, což oceňují nejen pravidelní návštěvníci, ale především zvířata a rostliny.
A právě díky tomu je tu tak krásně. Martin Zelina nás provádí kolem a vypadá to, že má všechen čas světa. Ukazuje nám ovce, které za ním běží sotva uslyší jeho hlas. Ukazuje nám rýhy tam, kde probíhá geologický průzkum. Provádí nás po budovách, které v lomu po těžbě zbyly. Hrdě se chlubí s každou informační cedulí, která v lomu je, aby informovala o historii i o místní fauně a flóře. Ukazuje nám vagónek, který s kamarády postavili podle těch, co tu kdysi jezdily. Nechá nás vyšplhat na mostní pilíř a ukazuje nám, jakou vyhlídku by tady chtěl mít. Na hladině nám ukazuje, kde rybám vyhradili klidný kout, do kterého se nesmí plavat. A podvědomě nám také ukazuje tu hromadu práce, kterou tady udělal.
Velice si ho za to vážíme a je nám jasné, že Kurovický lom je pro přírodu jedním z mála útočišť. Přes to všechno ale v tomhle parném létě toužíme po jediném. Stoupnout si na kraj skalních břehů, odrazit se a skočit šipku do chladivé hlubiny pod námi. Tak kdybyste dovolili…
Fotogalerie
run_function(‚hash‘,’fotogalerie-zlin-cz-list‘,’159316′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚2099‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚159316‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’fotogalerie-zlin-cz-list‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
Blog o cestování, dobrém jídle, výletech, místních farmářích, krásných místech na spaní, šikovných lidech, tvořivosti a nápadech vám přináší turistické regiony Zlínského kraje ve spolupráci s webzinem Zlin.cz a Luhacovice.cz.
