Pět týdnů dovolené či parkování. Co zaměstnance zajímá?

ZLÍNSKO - Největší problém? Pokud tuto otázku položíte zaměstnavatelům, s největší pravděpodobností bude první, co uslyšíte, že nejsou lidi. Rekordní nezaměstnanost, ekonomický růst, to vše vede k tomu, že HR specialisté a personalisté jsou na koberečku tak často, jako nikdy předtím. Určitě zajímavý je proto aktuální počin společnosti STEM/MARK, která provedla mezi zaměstnanci ve Zlínském kraji rozsáhlý průzkum. Na otázky typu kolik peněz stačí k přetažení pracovníka, tak existuje empiricky podložená odpověď…

Přestože tři čtvrtiny dotazovaných jsou se svojí pozicí úplně nebo spíše spokojeni, 53 % dotazovaných se průběžně poohlíží po jiných pracovních příležitostech, bezmála třetina z nich dokonce během pracovní doby. Každý pátý zaměstnanec se po dalších pracovních možnostech dívá alespoň jednou týdně. 

Kde zaměstnanci hledají novou práci.

Práci ve Zlínském kraji lidé nejčastěji hledají na pracovních webových portálech, tuto cestu upřednostňuje 43 % dotazovaných. Populární možnost je ale také poptání se u známých a rodiny, tu preferuje zhruba 20 % lidí. Následuje úřad práce (13 %) a webové stránky konkrétních zaměstnavatelů (12 %). Personální agentury nebo inzeráty v novinách využívá jako primární zdroj informací o pracovních nabídkách jen malá část obyvatel. Oblíbenější se ale stávají nabídky práce na sociálních sítích, ty jako hlavní zdroj uvádí 6 % dotazovaných. „Samotným zaměstnancům se ohledně možné práce nikdo moc často neozývá.

 

Pro zaměstnance dnes není plat až tak důležitý, jako byl před pěti lety.  

V průzkumu nám většina dotazovaných přiznala, že je během posledních 5 let nikdo s žádnou nabídkou zaměstnání neoslovil,“ říká Jan Tuček, ředitel společnosti STEM/ MARK a dodává: „Přímou nabídku od zaměstnavatele dostal jen zhruba každý pátý, což je v takto dlouhém horizontu poměrně málo. Přitom firmy stále hledají kvalifikované pracovníky, jen často neví, jak je správně oslovit.“ Obdobný počet zaměstnanců, tedy přibližně jeden z pěti, dostal ale ve stejném období nabídku práce od někoho známého. Poptávky od personálních agentur pak tvoří ve Zlínském kraji zhruba 8 %. Přitom bezmála polovina zaměstnanců přiznává, že by v případě obdržení nabídky od jiného zaměstnavatele tuto příležitost zvážila. Každému třetímu by navíc taková zpráva zvedla sebevědomí. U nového zaměstnavatele poté rádi vydrží alespoň několik let, ideálně dokonce déle než čtyři roky. Stěhování do jiného kraje už ale pro většinu nepřipadá v úvahu. Každý čtvrtý totiž tuto možnost striktně odmítá a dalších více než 60 % dotazovaných je na Zlínský kraj zvyklých, a tak by se odtud neradi stěhovali.

 

Baťa, Lázně Luhačovice, UTB

Pro samotné zaměstnavatele je ale klíčová i naprosto banální věc – zdali jej vůbec možní budoucí pracovníci znají. V druhé části průzkumu se tak STEM/MARK ptal na vnímání konkrétních zaměstnavatelů ve Zlínském kraji. Pro tuto část bylo vybráno 35 významných zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců. V prvním kroku tak účastníci průzkumu označili, koho, coby zaměstnavatele, znají, byť jen okrajově nebo z doslechu. U těchto vybraných společností a organizací poté dotazovaní prozradili, jak je vnímají, zdali by je lákalo zde pracovat, případně, co se jim na zaměstnavateli líbí nebo naopak, co je odrazuje. Více než 70 % dotazovaných tak například zná společnosti Baťa, Tescoma, Hamé, Barum Continental nebo Fatra Napajedla. Například společnost Mitas zná jen přibližně 55 % zaměstnanců, a to i přes to, že zde pracuje více lidí, než ve zmíněných společnostech Fatra Napajedla či Hamé. Okolo výsledku 50 % se pohybovaly společnosti MP Krásno, TON, HP Tronic nebo Gumárny Zubří, u kterých se počet zaměstnanců pohybuje v řádu stovek.

 

Nejznámější zaměstnavatelé ve Zlínském kraji: 

  1. Baťa Zlín (79,1 %)
  2. Lázně Luhačovice (78,0 %)
  3. Univerzita Tomáše Bati (77,8 %)
  4. Krajská nemocnice T. Bati (76,4 %)
  5. TESCOMA (76,1 %)
  6. Hamé (75,3 %)
  7. Barum Continental (73,6 %)
  8. Fatra Napajedla (71,5 %)
  9. Česká zbrojovka (65,5 %)
  10. Zlínský kraj (61,3 %)
  11. Mitas (55,6 %)
  12. Vsetínská nemocnice (54,4 %)
  13. Krajské ředitelství policie (53,3 %)
  14. MP Krásno (52,6 %)
  15. TON (51,6 %)

 

Jak je to s penězi?

Čtvrtinu obyvatel Zlínského kraje by k případné změně zaměstnání dostatečně namotivoval o dva tisíce korun vyšší čistý příjem. Při navýšení o dalších 3 000 Kč měsíčně by byla změna zajímavá už pro 64 % zaměstnanců. Kromě platu ale překvapí i další priority. Ve Zlínském kraji se zaměstnanci rozhodují hlavně podle finančního ohodnocení, podstatné jsou však i další podmínky. Například snadné parkování u práce je dvakrát důležitější než samotné jméno a postavení firmy. Podrobnosti o aktuálních kritériích zaměstnanců ve Zlínském kraji se podařilo zjistit společnosti STEM/MARK. Výsledkem unikátního průzkumu je i žebříček nejlépe vnímaných zaměstnavatelů regionu, v anketě vítězí soukromé společnosti jako Barum Continental, ROBE lighting, Austin Detonator nebo ON Semiconductor.

 

Nejlépe vnímaní zaměstnavatelé ve Zlínském kraji

  1. ROBE lighting, Rožnov p. R.
  2. ON Semiconductor, Rožnov p. R.
  3. Austin Detonator, Vsetín
  4. Barum Continental, Otrokovice
  5. Lázně Luhačovice
  6. Univerzita Tomáše Bati
  7. ČESKÁ ZBROJOVKA, Uherský Brod
  8. TESCOMA, Zlín
  9. Baťa Zlín
  10. Město Kroměříž
  11. Zlínský kraj
  12. HP Tronic
  13. TON, Bystřice p. H.
  14. Aircraft Industries, Kunovice
  15. Fatra Napajedla

 

Co rozhoduje, o co stojí

Výše platu je velmi důležitá pro dvě třetiny dotazovaných, druhý v pořadí je přístup nadřízených a třetí pracovní kolektiv. Tyto tři věci jsou klíčové a rozhoduje se podle nich většina zaměstnanců. Samotná pracovní náplň a smysl práce jsou již opravdu důležité pro méně než polovinu účastníků průzkumu. Podle dojezdové vzdálenosti od bydliště se rozhoduje každý třetí a podle benefitů každý čtvrtý. „Z našeho průzkumu vychází, že pro zaměstnance není až tak rozhodující, pro koho vlastně pracují, sázejí spíše na praktičnost. Jméno a pozice firmy na trhu jsou například méně důležité než to, zdali u práce pohodlně zaparkují,“ vysvětluje Jan Tuček a dodává: „Ani příspěvek na hromadnou dopravu není něco úplně podstatného, naopak více než 82 % dotazovaných by ocenilo, pokud by zaměstnavatel nabídl možnost firemního svozu,“ dodává Tuček.

 

Žebříček nejdůležitějších kritérií zaměstnání ve Zlínském kraji

  1. Plat (66,7 %)
  2. Přístup nadřízených (59,2 %)
  3. Pracovní kolektiv (kolegové), dobré mezilidské vztahy (58,8 %)
  4. Pracovní náplň, zajímavost práce (49,4 %)
  5. Smysl práce, pocit seberealizace (46,1 %)
  6. Pracovní doba, možnost její úpravy či práce z domova (42,7 %)
  7. Dojezdová vzdálenost (35,5 %)
  8. Zaměstnanecké výhody (25,1 %)
  9. Možnost parkování (21,8 %)
  10. Možnost zvyšování kvalifikace, kariérního postupu (20,7 %)
  11. Pracovní prostředí (20,1 %)
  12. Příspěvek na hromadnou dopravu (10,1 %)
  13. Jméno a postavení firmy (9,9 %)
  14. Občerstvení na pracovišti (8,8 %)

Ostatní odpovědi méně než 7 procent.

Pro stejné zaměstnance ale dnes není plat až tak důležitý, jako byl před pěti lety. Naopak je pro ně nyní důležitější pracovní kolektiv a přístup nadřízených.

 

Benefity. To, co je navíc

V dnešní době, kdy není rozhodující pouze plat, se firmy snaží nalákat nové zaměstnance na nejrůznější výhody a bonusy. Že je na ně kladen takový důraz, má své opodstatnění. Právě výhodnější pracovní benefity jsou pro lidi ve Zlínském kraji hned po mzdě druhou nejvýraznější motivací ke zvážení změny zaměstnání. Týden dovolené navíc a stravenky jsou vůbec nejběžnějšími benefity a někteří zaměstnanci je tak už vnímají jako samozřejmost. Další poměrně časté výhody se naopak postupně stávají méně oblíbenými a při výběru zaměstnání nejsou natolik zásadní. Kupříkladu sportovní kartičky, relax zóny na pracovišti nebo firemní školky ustupují v oblíbenosti do pozadí, v práci lidé ocení spíše občerstvení, zdravotní obuv nebo možnost půjčky od zaměstnavatele.  „Přednost při výběru zaměstnání má samozřejmě finanční odměna a další praktická kritéria, i tak nám ale z průzkumu vyplývá, že více než tři čtvrtiny zaměstnanců ve Zlínském kraji považují benefity v rámci pracovního úvazku za důležité, či dokonce velmi důležité,“ říká Jan Tuček: „Ve srovnání se situací před pěti lety byly benefity pro stejné zaměstnance ještě o něco důležitější. Od té doby si ale někteří zvykli, že ty nejčastější výhody jsou standardem, a tak k nim také přistupují.“ Čtyři týdny dovolené už dnes nestačí, více než 54 % zaměstnanců ve Zlínském kraji považuje další týden dovolené navíc za důležitý. Stravenky jsou klíčové pro 43 % dotazovaných. Následuje příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění – na což klade důraz 28,6 % zaměstnanců; 21,5 % dotazovaných oceňuje také takzvané sick days, tedy možnost čerpat neplánované placené volno nad rámec dovolené. O něco méně atraktivní už jsou například výhody v podobě příspěvku na dopravu, možnosti dalšího vzdělání nebo využívání home office, tedy práce z domova. Všechny tři benefity hodnotí jako zásadní 15 % zaměstnanců. Zaměstnanci tedy dávají přednost spíše práci z domova nebo příspěvku na dopravu před samotnou možností využívat služební automobil. Ten jako důležitý vnímá 10,7 % pracujících.

 

Nejdůležitější benefity podle zaměstnanců ve Zlínském kraji

  1. Pět týdnů dovolené
  2. Stravenky
  3. Příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění
  4. Možnost čerpat neplánované placené volno
  5. Možnost práce z domova
  6. Úhrada nákladů na dopravu do zaměstnání
  7. Možnost dalšího vzdělávání
  8. Služební automobil
  9. Služební telefon
  10. Občerstvení na pracovišti
  11. Příspěvek na sport, kulturu či relaxaci
  12. Masáže, fyzioterapie, rehabilitace
  13. Dary k výročím, narozeninám
  14. Poukaz na léky a výživové doplňky
  15. Zvýhodněná půjčka

 

O výzkumu

Průzkum společnosti STEM/MARK byl realizován v říjnu 2018 na reprezentativním vzorku 503 respondentů. Jeho cílem bylo zjistit, jak v současnosti zaměstnanci ve Zlínském kraji přistupují ke své práci a jakým způsobem o zaměstnání uvažují. Poslední blok průzkumu byl zaměřen na konkrétních 35 společností a organizací, u nichž bylo cílem zjistit jejich vnímání nikoliv jako značky, ale coby zaměstnavatele. Pro tento účel bylo vybráno 35 významných zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců, zařazeny byly největší společnosti a organizace z celého kraje.