Na jakých základech jste vlastně dnešní SPUR, který dává práci více než třem stovkám lidí, vystavěli?
Po roce 1989 výzkumný ústav, z něhož jsme vzešli, prakticky zkolaboval, když dosavadní zákazníci, plastikářské firmy, které také procházely privatizací, ze dne na den přestaly dávat zakázky na výzkum. Firmy se tehdy jednak bály konkurence, především však samy řešily existenční problémy. Celou instituci také oslabil odchod klíčových lidí, kteří začali podnikat na vlastní pěst. Zajímavé je, že kořeny většiny úspěšných plastikářských firem z našeho regionu byste dohledali právě u nás. Od začátku jsme proto věděli, že jedinou šancí, jak uspět, je vše přetvořit na podnik, který to, co vyvine, také sám vyrobí a hlavně prodá. Problém tkvěl v tom, že nebylo kde vyrábět, a hlavně na čem. Těsně po svém vzniku byl SPUR v podstatě jedna velká administrativní budova čekající na zásadní investice, k tomu laboratorní a poloprovozní prostory a pak už jen pár ocelových kůlen a likusových staveb. Žádný produkt, žádné výrobní linky, žádné obchodní oddělení…
„Jme aktivní součástí celosvětového trhu, 70 % naší produkce exportujeme.“
Jaký byl tedy první produkt?
Chráničky pro optické kabely. Kvůli jejich pokládce se v devadesátých letech kopalo snad ve všech obcích a městech. Tehdy nás to živilo, nyní je to jen okrajový sortiment. Postupně jsme přidali výrobu lehčených hmot, konkrétně izolačních materiálů značky TUBEX©. Ty jsou pro nás z hlediska obratu dodnes velmi zásadní. Až do konce 90. let jsme byli menší firma, například v roce 1999 byly naše tržby cca 80 milionů. Navíc jsme se potýkali s tím, co postihlo většinu firem vzešlých z kuponové privatizace – podíly se postupně soustředily do rukou fondů, které náš chod ovlivňovaly a došlo i na pokusy o nepřátelské převzetí. Jako výrobní firma jsme pro ně zatím moc zajímaví nebyli, ve hře však byly cenné nemovitosti.
Aktivity nájezdnických fondů a obtíže spojené s náběhem výroby jste ustáli. Co rozhodlo?
Důležitým momentem byl rok 1993, kdy jsme spolu s Dány založili firmu RETRIM, vyrábějící technicky velice komplikovanou PVB fólii. Ta se používala převážně do čelních skel automobilů. Naprosto unikátní bylo, že se fólie nevyráběla z primárního materiálu, ale pouze z odpadu, který vznikal ve sklárnách při výrobě autoskel. Jednalo se již tehdy o 100% recyklaci odpadu, který se vracel zpět do původního výrobku. My jsme se starali o vývoj a výrobu, Dánové o obchod. Firmě se dařilo až tak, že o ni projevil zájem nejvýznamnější globální výrobce primární fólie, americká společnost DuPont, které jsme RETRIM prodali v roce 2004. Díky tomu jsme mohli získat většinový majetkový podíl ve společnosti SPUR, splatit velkou část úvěrů z dob začátků, a začít s našimi spolupracovníky samostatně rozhodovat o tom, jak má naše podnikání vypadat a kam firmu směřovat. To vše samozřejmě s vědomím plné zodpovědnosti za každý náš krok.
A ty zásady a směry jsou jaké?
Mít široké produktové portfolio výrobků dodávaných do různých odvětví, opírat se o vlastní vývoj, jak produktový, tak také technologický. Generovaný zisk investovat do dalšího rozvoje nebo vytvářet finanční rezervy, nemít dluhy, vše platit ve splatnosti a chovat se slušně a zodpovědně ke všem okolo. Naším krédem se stalo: „Rozumíme současnosti a myslíme na budoucnost“. Důležité je, že se nám daří těchto zásad opravdu držet. Za posledních 10 let jsme do staveb a technologií investovali přes 700 milionů korun, do výzkumu a vývoje okolo 150 mil. korun. Všechny prostory – bavíme se o 8 000 čtverečních metrů výrobních ploch, 20 000 metrů skladů a třináctipatrové administrativní budově – jsou zrekonstruované, nebo zcela nové. Průběžně investujeme i do nových technologií a inovací těch stávajících.
A jak se v čase proměnilo portfolio vašich produktů?
Dál rozvíjíme produktovou skupinu izolačních materiálů TUBEX©, doplněnou o skupinu obalových materiálů z lehčených plastů SPURO©. Tyto produkty tvoří cca 40 procent našeho obratu. Zhruba stejný podíl pak mají individualizované produkty pro naše zákazníky, například pro jednoho z největších globálních hráčů na trhu s nábytkem. Jde o výrobky, které podle zadání klienta vyvíjíme a následně i vyrábíme. Právě tento způsob práce máme nejraději – přijít s něčím unikátním, co je postaveno na našich znalostech a našem vlastním vývoji. Jsme aktivní součástí celosvětového trhu v našem oboru, 70 % naší produkce exportujeme. Umíme včas zachytit nové trendy, materiály či požadavky zákazníků, na které můžeme reagovat, a ještě více naše portfolio diverzifikovat jak produktově, tak geograficky.
A výhled na příštích pár let? Jste z vašeho pohledu připraveni reagovat na zpomalování ekonomiky, které se začíná ze všech částí světa ozývat?
Myslím, že právě díky důrazu na diverzifikaci portfolia ano. To se nám velmi vyplatilo při hospodářské krizi před deseti lety, kdy jsme si ověřili, že tato strategie nám umožňuje zaměřit se na ty segmenty, které jsou poklesem dotčeny nejméně, a u ostatních počkat do zlepšení situace. Pokud jde o konkrétní produkty, spatřujeme stále velký potenciál v izolačních a obalových materiálech. Příští rok zprovozníme dvě vysoce moderní linky, které nám umožní nejen zdvojnásobit objem výroby, ale zvýšit i kvalitu výrobků. To posílí náš exportní potenciál. Chceme mířit více na německý a rakouský trh. Stále také rosteme v unikátních segmentech výrobků pro globální zákazníky. Samozřejmě velkou šanci také vidíme v oblasti nanovláken. Jak tato technologie zlevňuje, začíná se aplikovat také v domácnostech, a tím se otevírají zajímavé příležitosti. Například ve Spojených státech se začínají používat speciální sítě do oken, které zamezí vniku téměř veškerých nečistot do bytu. Také tímto směrem se hodláme rozvíjet. Není to pro nás ostatně nic nového, linku na přípravu nanovláken máme v provozu od roku 2012. Ve stejném roce jsme také začali vyrábět filtrační materiály s nanovlákny.
SPUR je členem Plastikářského klastru. Je takové sdružování přínosné?
My v oborovém sdružování obecně smysl vidíme. V našem případě největší přínos vidíme v tom, že klastr je mostem mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, respektive jejími výzkumnými kapacitami. Je to flexibilní řešení, funguje to. Dalším přínosem je zvyšování prestiže technických oborů.
Snad všechny firmy bez výjimky se potýkají s nedostatkem pracovníků. Jak to řešíte vy?
Teď už velmi razantně. Vkládáme do toho hodně energie. Jednak proto, že nedostatek pracovníků, především operátorů, je objektivní překážkou pro další rozvoj, ale také jednoduše proto, že už nás nebaví potkávat v provozech neustále nové lidi. Na úrovni technickohospodářských pozic máme fluktuaci takřka nulovou, stejně je tomu i u předáků, které považujeme za klíčové pracovníky ve výrobě. Čím hlouběji do výroby jdete, tím je to horší. Trh práce je prázdný, je to o přetahování.
Jaká jsou tedy konkrétní řešení?
My se řídíme heslem, že každý rok má být opět o něco lépe, což musí platit také pro personální politiku. Díky investicím do nových technologií, automatizaci a zlepšující se efektivitě výroby, nám roste produktivita práce. To nám umožňuje každý rok zvyšovat mzdy přibližně o 8 procent, přičemž aktuálně je u nás výdělek na úrovni průměru Středočeského kraje, který je v celorepublikovém srovnání na druhém místě po Praze. Zvyšování mezd vidíme jako věc nezbytnou, nicméně stále zřetelněji vnímáme, že to není věc samospasitelná. Musíme ještě více přidat v profesionální práci s lidmi, a s tím souvisí mnoho témat. Zlepšujeme pracovní prostředí – upravujeme odpočinkové zóny, šatny i kanceláře. Vytváříme možnosti pro pracovní růst a rozvoj každého, kdo o to projeví zájem. Ve velké míře teď řešíme komunikaci napříč firmou, protože si stále více uvědomujeme, jak je potřebné se s lidmi bavit, poslouchat jejich názory a podněty. Snažíme se porozumět jejich představě o zaměstnání, v němž mají chuť zůstat klidně desítky let. Říkáme lidem, že jako firma jsme na tom dobře, že jsme stabilní, máme perspektivu a jistotu, a že totéž platí pro ně, protože to je ve velké míře také zásluha každého z nich, a bez nich by to nešlo. Chceme, aby lidé věděli, že jsou ve SPURu na správné lodi, ve firmě, která posledních deset let každoročně roste, a která si svých lidí váží, a že u nás mají perspektivu a jistotu i pro dobu, kdy možná tak dobře jako teď nebude. /red/
Žádný plastový odpad z výroby areál SPUR neopustí
Z areálu firmy SPUR jdou plasty do celého světa. „Jsme pyšní na to, že veškerý plastový odpad, který vyprodukujeme, stoprocentně recyklujeme,“ říká Tomáš Dudák s tím, že ekologii firma bere hodně vážně. „A nejen proto, že na to dbají naši globální partneři. Je to pro nás nezbytná součást toho, čemu říkáme odpovědné podnikání,“ vysvětluje a doplňuje, že se recykláty používají ve stále větší míře i při výrobě, kdy nahrazují primární materiály. Všechny objekty, které patří společnosti SPUR, jsou zatepleny a po výměně oken, osvětlení je tvořeno výhradně LED zdroji, na střeše jedné z budov je letos vybudována solární elektrárna s výkonem 400 kW, která pokrývá zhruba 5 procent roční spotřeby celé společnosti. Tím to ale určitě nekončí. Už na příští rok je připraven projekt efektivního využívání odpadního tepla z výroby na ohřev vody.
