Družstevnictví je významnou součástí konceptu takzvané participativní ekonomiky. Jejím cílem je tedy snižování příjmových a majetkových nerovností ve společnosti. Ve velké míře proto zaměstnávají osoby se zdravotním handicapem. Velká část spotřebních, výrobních a zemědělských družstev je zapojena v Družstevní asociaci ČR. Aktuálně, bez bytových družstev, jde o více než šest stovek subjektů. Přímo Sdružení českých a moravských výrobních družstev má pak 202 členů. „Jedná se především o střední podniky, jejichž činnost má přímý vliv na stabilizaci ekonomiky státu. Výrobní družstva jsou klíčovým partnerem pro zaměstnanost a aktivním spolutvůrcem podnikatelského prostředí. Činnost družstev představuje širokou škálu odvětví, která zahrnují obory ve stavebnictví, strojírenství, automobilovém průmyslu, chemickém a kosmetickém průmyslu, výrobu automatizovaných pracovišť, nábytku, skla, plastů, obalů, oděvů nebo hraček, ale také potravin a poskytování služeb. V současné době svaz sdružuje také více než 40 výrobních družstev invalidů, která zaměstnávají přes 50 % osob se zdravotním postižením a plní tak důležitou sociální roli v zapojení zdravotně postižených na trh práce, což je předpokladem jejich hodnotné společenské integrace,“ popisuje Rostislav Dvořák, předseda svazu.
Ve Zlínském kraji patří k nejvýznamnějším výrobním družstvům například OBZOR Zlín, IRISA Vsetín, Důbrava Valašské Klobouky či KOVOPLAST Hluk. Historie družstevnictví u nás V naší zemi má pevnou tradici od 19. století, kdy vznikala první spotřební družstva. Ta nabízela východisko z hospodářských a sociálních potíží, které s sebou přinesla průmyslová revoluce a související příchod kapitalistického tržního hospodářství. Družstevní zákon byl u nás vydán roku 1873. Základy družstevnictví od počátků stojí na principech svépomoci a spolupráce, nemalou roli hraje rovněž sociální solidarita. Výrobní družstva měla oproti ostatním družstevním odvětvím trochu opožděnější nástup, jenž byl způsoben těžšími existenčními podmínkami. První takový podnik vznikl na našem území roku 1892. Šlo o První výrobní družstvo cvokařské ve Věšíně na Rožmitálsku, pozdější KOVO Věšín. Konkurenci kapitálově silnějších soukromých firem ale mohla ustát jen ta družstva, která svůj výrobní program zacílila na řemesla, ruční práce či služby, nebo ta, která dodávala část své produkce spolupracujícím spotřebním družstvům. Rozmach výrobních družstev nastal až po skončení první světové války – roku 1920 bylo členy svazu 172, o dva roky později 253 družstev. Roku 1923 byla založena Unie československých družstev coby svaz sdružující spotřební, výrobní, pracovní, peněžní a hospodářská družstva v tehdejší ČSR.
Družstevní myšlenka a podnikání se začaly postupně prosazovat ve všech oblastech společenské činnosti a materiální výroby a přestály jak obě války, tak i proces demokratizace, jenž nastal po roce 1989. Polistopadový vývoj Po změně ekonomických a společenských podmínek musela družstva nejprve projít určitou očistou od deformací, které jim vnutil předchozí režim. To se podařilo prostřednictvím nového vedení Ústřední rady družstev (v roce 1990 přejmenována na Družstevní unii České a Slovenské federativní republiky, od rozdělení Československa pak na Družstevní asociaci ČR). V roce 1990 byl ustaven Svaz českých a moravských výrobních družstev, byly demokraticky zvoleny nové orgány a přijaty nové stanovy. Družstva se tak navrátila k mezinárodním družstevním standardům a principům. Současně se přistoupilo k potřebné iniciaci nových podnikatelských projektů. Transformace české ekonomiky přirozeně vedla k nutným změnám i v družstevnictví. V roce 1992 byl schválen zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, došlo i na přejmenování celé řady z nich. Až do 1. ledna 2014, kdy nastala rekodifikace soukromého práva, nebyla družstva považována přímo za obchodní korporace. Teprve před pěti lety se zařadila do mechanismu tržního podnikání. /red/ S využitím informací DA ČR.
Co jsou družstva
- Družstva jsou definovaná jako společenství neuzavřeného počtu osob založená za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů.
- Oproti obchodním společnostem mohou originárně nabývat členství bez změny zakladatelského dokumentu, vyznačují se rovností hlasů společníků při hlasování a variabilním základním kapitálem.
- Všechny typy družstev provozují podnikatelskou činnost, kterou získávají prostředky pro další činnosti. Rozdíl je dán tím, co je hlavní činností družstva.
- V současné době dělíme družstva na: výrobní, stavební, zemědělská, bytová a spotřební.
