„Není to tak dávno, kdy ve Zlínském kraji nebyl jediný kilometr dálnice. To svědčí o dlouhodobém podfinancování dopravní infrastruktury v regionu Východní Moravy. Po počátečním úspěchu s přivedením dálnice do kraje na začátku milénia se výstavba na dlouho zasekla, což vypovídá o špatném nastavení byrokratických procesů a také zákonů, které dávají obrovské možnosti těm, kdo chtějí z nějakého důvodu projekty obstruovat,“ shrnuje současný stav předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš. Dlouhodobá a trpělivá práce ŘSD ČR, které se snaží ve spolupráci s naším sdružením neúnavně řešit všechny zádrhely a legislativní překážky bránící výstavbě, má za následek, že se stavbaři prostřednictvím otrokovického obchvatu mohli po desetileté nechtěné pauze konečně vrátit ke stavbě dálnice D55. Jihovýchodní obchvat Otrokovic má celkovou délku 3,1 kilometru. Stavba potrvá tři roky, celková cena činí více než 700 milionů korun bez DPH.
Jak rychle budou pokračovat další práce na důležité spojnici mezi Olomoucí a Břeclaví v dalších letech, úplně předvídatelné není. Nejblíže k realizaci je úsek mezi Babicemi a Starým Městem, kde Ředitelství silnic a dálnic ČR odhaduje termín získání stavebního povolení na polovinu letošního roku a stavět by se mohlo začít už v příštím roce. Situace na dalších úsecích je komplikovanější, problematický je například průchod katastrem mezi obcemi Napajedla a Spytihněv a v jižní části Moravy připravovaný dálniční úsek v okolí Bzence, tzv. ptačí oblast NATURA, Bzenecká Doubrava.
Silničáři jsou proto v odhadech, kdy bude vybudován celý dálniční tah, velmi opatrní. Mluví se o roku 2029… „Je zřejmé, že i v dalších připravovaných dálničních úsecích povede k výsledku jen trpělivá a koordinovaná aktivita všech – obcí, měst, obou krajských úřadů (JMK, ZK), zástupců státní správy a odborníků na dopravu. Z důvodu zajištění potřebné informovanosti a koordinace jsme svolali na začátek dubna do Napajedel jednání všech zainteresovaných subjektů. Cílem je, abychom všichni měli relevantní informace a mohli podle svých možností a schopností přispět k urychlení příprav této nezbytné dálnice,“ doplňuje Libor Lukáš.
D49? Pomůže jen změna zákonů
Všechna povolení vyřízena, financování zajištěno, stavba zahájena. A deset let NIC, pouze se zrealizoval jeden silniční nadjezd. I to je v České republice možné. „Důkazem je D49 a činnost úzké skupinky ekologických aktivistů. Křeček polní je sice chráněný živočich, ale určitě by neměl mít přednost před homo sapiens. Všichni dobře víme, jak mocný impulz pro další hospodářský rozvoj regionu dálnice představuje. Navíc se nyní Česká republika ocitá v pozitivní fázi ekonomického cyklu, kdy je nutné výrazně investovat, aby se současná výkonnost v budoucnosti udržela. Stejně tak je jasné, jaký přínos má vyloučení tranzitní dopravy z center našich měst a obcí na kvalitu života desítek tisíců lidí. Ale prostě to nejde a nejde, stavět se stále nedá. To je šílená situace, kterou vyřeší pouze rozsáhlé úpravy stavební legislativy,“ vysvětluje Libor Lukáš.
A v tomto směru se již ledy částečně hnuly. Poslanci a po nich i senátoři dali loni zelenou novele Zákona 416/2009 Sb. O urychlení výstavby dopravní infrastruktury. „Obsahuje seznam investic, při jejichž realizaci bude možné uplatňovat dva základní mechanizmy – tzv. mezitímní rozhodnutí a fikce souhlasu. To první znamená, že stavby na problematických pozemcích se mohou realizovat nezávisle na sporu s vlastníkem pozemku o výši náhrad, který následně rozhodne soud. To druhé pak zavádí pravidlo, že pokud úřad nevydá závazné stanovisko do 60 dnů, je to totéž, jako by neměl námitky.
Stejně zásadní je podobně přímočaře vyřešit také další problémy, které nám brání významné stavby rychle a plynule stavět,“ říká Libor Lukáš. Na prvním místě jde o Zákon 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. „Musíme zamezit tomu, aby se aktivisté po vyčerpání všech standardních a oprávněných prostředků mohli uchýlit k vyloženým obstrukcím, na jejichž základě nyní soudy vydávají předběžná opatření znemožňující kontinuální přípravu projektů,“ objasňuje Libor Lukáš.
Nutné bude také změnit některá ustanovení Správního řádu (novelizovat § 149 Zákona 500/2004 Sb.) tak, aby došlo k vybalancování veřejného zájmu se zájmem ochrany přírody v rámci přípravy a realizace infrastrukturních projektů. „A aby toho nebylo málo, musí také dojít k revizi současného systému financování dopravní infrastruktury, protože evropské fondy nám brzy skončí a financování projektů z rozpočtu SFDI není nastaveno dostatečně předvídatelně,“ uzavírá předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.
