Příběh strojařů. Z garáží do vlastních hal, hledání cesty z krize a generační obměna

ZLÍNSKÝ KRAJ - S novotou vonícím živnostenským oprávněním v kapse a několika stroji v garáži či pronajaté hale družstva se do podnikání pustilo v 90. letech mnoho schopných lidí. Ti, kteří vydrželi, záhy řešili transformaci na obchodní společnost, stěhování do větších prostor, stavbu vlastních areálů a nárůst objemu výroby.

Pak ještě s větším vypětím museli najít cestu z krize, stabilizovat firmu, znovu ji nastartovat a za pár let už přemýšlet o generační obměně. Docela typický příklad české strojírenské firmy. Sedí i na ZAKO Turčín spol. s r.o.

Historie ZAKO Turčín, která má výrobní prostory pro zámečnickou a kovoobráběcí činnost v Březnici a v Provodově, se píše od roku 1996. Její kořeny ale sahají ještě o pár let dozadu – oba společníci vstoupili do podnikání jako OSVČ, aby následně spojili své síly. A dařilo se. Tržby i počet zaměstnanců rostly. V roce 1999 odkoupili areál družstva v Březnici, v roce 2008 pak haly v Provodově. Pak přišla studená sprcha v podobě celosvětové ekonomické krize. „Byly to naše nejtěžší podnikatelské roky,“ říká v rozhovoru jeden ze společníků Jiří Turčín.

Jak do vašeho rozjetého podnikání hospodářská krize zasáhla?

Velmi dramaticky. Stačí jen pár čísel. Zatímco ještě v roce 2008, kdy jsme první nesmělé dopady krize začali pozorovat, činily naše tržby 174 milionů korun, o rok později následoval sešup o zhruba 100 milionů. To se samozřejmě odrazilo i v zaměstnanosti, museli jsme se rozloučit s asi čtyřmi desítkami kolegů. Mezi nimi přitom byli i odborníci, kteří na dnešním trhu práce mají cenu zlata. Jinak to prostě nešlo. Dokonce jsme zaváděli čtyřdenní pracovní týden. V roce 2010 byla situace podobná. Byly to naše nejtěžší roky. Pak jsme se začali zvedat. V roce 2014 jsme se tržbami i počtem zaměstnanců dostali nad předkrizové hodnoty. A stále rosteme.

Jaká je současná situace společnosti? Jak sami sebe vidíte?

Ekonomicky jsme na tom velmi dobře, v loňském roce jsme měli rekordní tržby 245 milionů korun, náš tým tvoří 121 lidí. Máme dobře strukturované portfolio dlouhodobých zákazníků od výrobců trakčních motorů, vysokozdvižných plošin a nástrojových brusek přes firmu produkující stroje na obalové materiály až po pneumatikáře. Jsme tedy široce rozkročení, s výrazným podílem exportu. Myslím, že se můžeme považovat za silnou a stabilní společnost.

Zapojili jste se do koučovacího programu Platinn. Jaký byl hlavní důvod?  

V podstatě jeden jediný. Jak zvládnout generační obměnu, aby nepředstavovala riziko, ale naopak byla impulzem pro další rozvoj firmy. Jde o to, že my, co jsme začínali v garážích, jsme se tam, kde jsme teď, propracovali spíše na základě intuice, případně systémem pokus – omyl. A to je stav, v kterém se společnost nepředává úplně nejlépe…

V čem vám program Platinn pomohl?

Už obsáhlá analýza, která stála na začátku celého programu, pro nás byla velkým – a nepříliš příjemným – překvapením. Například z ní vyplynulo, jak moc vázne naše interní komunikace. Zaměstnanci, a to nemluvím jen o výrobě, neměli žádnou představu, jak firmu vnímáme my, majitelé. Kam ji chceme posunout, jaké jsou problémy a podobně. V návaznosti na analýzu došlo k formulování prioritních os pro změnu a na konkrétních opatřeních, spočívajících například v institucionalizaci našich zažitých postupů či intenzivnější vnitřní komunikaci, už pracujeme. Navíc to pro nás mělo i další efekty, například v podobě provozních úspor. Zajímavé je v této souvislosti jedno číslo. Loni objem tržeb při stejném počtu zaměstnanců meziročně vzrostl o 13 procent.

Kde vidíte firmu za pět let?

Takto blízká budoucnost se ponese ve znamení činnosti s vysokou přidanou hodnotou, ideálně bychom mohli stihnout zavést do výroby vlastní produkt. A také by se mohla završit generační obměna.    

Platinn in TIC

Metodika využívaná pro spolupráci firem a expertů pro jednotlivé oblasti byznysu převzatá ze Švýcarska. Jde o ucelenou metodiku pro zavádění inovací do malých a středních firem, které mají zvýšit jejich konkurenceschopnost. Systém se skvěle osvědčil a díky prostředkům Zlínského kraje je nyní dostupný i v našem regionu. „Pro nás je Platinn logickým rozšířením nabídky směrem k firmám, které už na trhu působí,“ říká projektový manažer Technologického inovačního centra Daniel Hajda. Program je určen především  pro technologické firmy ze Zlínského kraje, otevřené dveře mají i start-up projekty. Firma nejprve absolvuje analýzu inovačních příležitostí, kdy je zjišťováno, ve kterých oblastech je silná, a kde má naopak rezervy. Následuje první fáze, ve které se s expertem naplánuje plán potřebných změn. Pokud firma potřebuje pomoci i s realizací změn, může pokračovat do druhé fáze. Analýza a prvních 40 hodin konzultací s expertem je zdarma. Ve druhé fázi implementace inovačního projektu je k dispozici dalších 80 hodin konzultací a samotná firma přispívá na 50 % nákladů. Více na www.platinn.cz.

reklama