Po dědečkovi jsem ještě donedávna vlastnil lyže, ale stoupnout bych si na ně netroufl. I když k nim byl návod: „Na lyžích klouzá se tak, že nohy se střídavě pohybují po povrchu sněhovém a klouzají rovnoměrně. Lyžníkovi pomáhají k pohybu dvě tyče.“
V roce 1985 na podporu sportu vychází třeba tato citace: „Ten, kdo dnes nechce pochopiti, že může existovati národa vzdělaného bez vývinu sportovního, ten dobrovolně bední mozek svůj.“
Módní byla na přelomu devatenáctého století cyklistika. Velocipedisté nejen sportovali, ale často nacvičovali divadelní představení s cyklistickou tematikou. Velký podíl na rozvoji sportu měl Sokol a Orel. V těchto organizacích se nejen sportovalo, ale hrálo i divadlo, pořádaly bály i další společenské akce, zejména kolektivní turistika. Ženy sportovaly v té době méně. Protože „ženě sluší jemnost a něžnost“.
K prvním sportovním klubům v Čechách prý patřil česko-německý bruslařský klub založený v roce 1868. Kluby mívaly často i odbor dramatický. V Uherském Hradišti se i zásluhou Sokola v Měšťanské besedě rozvíjel kulturní život nebývalou měrou. Sokol byl ve městě založen 24. ledna 1872.
Ještě větší rozvoj sportu nastal po vzniku samostatného Československa. V roce 1919 byly v Hradišti dva kluby – veslařský a tenisový. Ale už v roce 1921 byly uspořádány první mezinárodní atletické závody. S velkým diváckým ohlasem. Závody sledovaly přes dva tisíce diváků. Předsedou atletického oddílu se později stal někdejší ředitel hradišťského gymnázia Ladislav Farník. Později, jako ředitel gymnázia, patřil ve škole i na veřejnosti k hybatelům sportu ve městě. Pracoval nejen v atletice, ale pomáhal i k rozvoji ledního hokeje a házené. Takových dobrovolných nadšených pracovníků byly v Hradišti i ve vsích v okolí stovky.
V Napajedlech se utvořili odbor házené (dámské), odbor „woleyballu“, atletiky, stolního tenisu a šachový a také odbor lawn-tenisový. To vše postupně od roku 1933.
Za první republiky se vedle historicky starších sportovních odvětví prosazuje v celém kraji fotbal. Organizačně patří pod Hanáckou župu fotbalovou.
Viktoria Uherský Ostroh provozovala nejen „fotbal, ale také hockey“, v němž dosahovala vynikajících úspěchů. Sportovní kluby žily i v jiných obcích třeba v Nivnici, Vlčnově, Květné, Jalubí a jinde. Ve Starém Městě byly kluby dva. SK Viktoria a SK Staré Město. Oba působily v místě na Širůchu. Hřiště budovali dobrovolníci na našich vesnicích za neuvěřitelného množství práce. Ve Spytihněvi pracovalo přes 60 lidí a každý odpracoval 60 hodin. O krvavé mozoly nebyla nouze.
V naší době dosáhl rozvoj sportu vrcholu, i když občas nese i neblahé znaky dnešní civilizace. Ale stále platí staré již publikované: Bez sportu bedníme mozek svůj.
