Holešovská synagoga patří k těm nejstarším, jaké je v Čechách možné najít. Postavili ji už v roce 1560, od té doby prošla mnoha přístavbami a úpravami. Dnes nás tudy provádí její správce Vratislav Brázdil. Ukazuje nám starobylé desky z 18. století, které zdobí hebrejské nápisy. “Rozhodně nejstarší dochovanou částí synagogy jsou vstupní dveře. Vidíte, tady je ještě kousek staré pečeti. A tyhle dírky jsou od diabolek, někdo si z nich udělal střelnici, po válce se do synagogy dalo vejít ze dvora, prakticky nikomu nepatřila,” ukazuje nám díry po kulkách v těžkých dřevěných dveřích.
Synagoga v Holešově, stejně jako ostatní židovské svatostánky, musela v době svého vzniku splňovat řadu přísných podmínek. Vyrostla na nevyužívané parcele, měla být nenápadná, nesměla přesáhnout určitou přesně danou výšku, a proto je podobně jako řada ostatních synagog zahloubena do země. Když pak v 19. století došlo k jisté emancipaci Židů, postavili si v Holešově synagogu větší a modernější. Dnes už ji na jejím místě nenajdete. Za války ji vypálili nacisté a hasičům zakázali hasit. Demolici synagogy zachytil na 8mm film Antonín Reimer. Záznam je dodnes k vidění online. Nové synagoze možná chyběla ochrana slavného rabína.
Rabín Šach, po kterém je stará synagoga dnes pojmenována, v Holešově působil krátce před svou smrtí. Osud ho sem zavál z Litvy, když utíkal před Kozáky v 17. století. Morava byla nejbližší bezpečná země. V Holešově tehdy hledali rabína a nechali si doporučit právě mladého Šacha, který se tou dobou usadil ve Strážnici. Místo přijal a v Holešově pak působil 5 let až do své smrti. Zemřel relativně mlád, bylo mu 42 let. Proč je jeho jméno dosud tak často skloňováno?
Kromě toho, že napsal řadu knih, které Židé dodnes studují, patřil k lidem, kteří podle židovského náboženství došli spojení s bohem. Za jeho života za ním do Holešova jezdili Židé z celého světa, po jeho smrti se tu událo několik mystérií. Jakých? Tak poslouchejte.
Když rabín Šach umíral, nestačil dopsat svou poslední knihu, která tak zůstala rozpracovaná na jeho stole. Před svou smrtí však rozhodl, že do jeho pracovny nesmí po celý rok nikdo vstoupit. Když pak místní na první výročí jeho smrti pracovnu otevřeli, s údivem zjistili, že nedokončená kniha je dopsána. Jestli je to legenda nebo pravdivá událost se už dnes nikdo nedozví. Po jeho smrti se však událo zvláštností víc.
Umírající rabín si prý přál, aby na hřbitově vedle jeho hrobu zůstalo prázdné místo, kde nesměl být sto let nikdo pochován. Prý pak přijde někdo, kdo si o toto místo sám řekne. Zvláštní přání zapsali tehdejší úředníci do městských knih. Časem se ale kniha zaplnila a na rabínovo přání se zapomnělo. Jak se hřbitov plnil, pohřbili mrtvého také vedle rabína Šacha. Tam, kde mělo zůstat volné místo. Po sto letech se ale v Holešově opravdu objevil mladík, který o místo vedle rabínova hrobu požádal. Přišel z Polska, bylo mu 28 let a prohlásil o sobě, že za několik dnů zemře. Když mu ukázali hrob rabína Šacha, byl velice překvapen, že vedle něj není volné místo. V tu dobu ale o rabínově přání nikdo nic netušil a o mladém Polákovi si místní mysleli, že je to podivín. Když ale pátrali ve starých knihách, zjistili, že záznam o prázdném místě opravdu existuje. Nově příchozí po několika dnech ve spánku opravdu zemřel, ráno u jeho postele našli vzorně přichystané věci na pohřeb. Kam ale s ním, když jeho místo na hřbitově bylo plné? Problém prý ale vyřešil rabín Šach sám. Na místě jeho hrobu se objevil sloupec ohně a sousední rakev se prý začala přesouvat sama. Po mnoha letech se pak v Holešově objevil muž z Polska, který chtěl nový hrob svého krajana vidět. Označil mladého Poláka za “člověka, který znal písmena, jimiž byl stvořen svět”. Přeloženo do současné češtiny – došel tak vysokého stavu vědomí, že mohl rozmlouvat s bohem.
Podobných zázraků nám náš průvodce popisuje ještě několik. Všechny jsou nějakým způsobem propojené se jménem rabína Šacha, všech se nějak dotýká láska nebo poznání. Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí. Za chvíli se otevírají dveře a do synagogy se tiše trousí Židé s pejzy a černými klobouky, kteří sem přijeli z Belgie poklonit se hrobu rabína Šacha. Náš průvodce se nám omlouvá a spěchá s nimi na hřbitov.
Volným krokem se sem jdeme podívat také. Rozeklané zuby křivých kamenných náhrobků kryjí stovky židovských hrobů. Mezi nimi snadno najdete hrob rabína Šacha. Je obsypán kamínky a lístečky s modlitbami. Často u něj také někdo stojí. Možná si sem přišel pro radu. Rabín Šach prý totiž i 350 let po své smrti umí poradit s trablemi s láskou. Ať už jsou všechny tyhle historky pravdivé nebo ne, byl rabín Šach výjimečnou osobností, za kterou stojí se do Holešova vypravit.
Fotogalerie
run_function(‚hash‘,’fotogalerie-zlin-cz-list‘,’163884′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚2411‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚163884‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’fotogalerie-zlin-cz-list‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
Blog o cestování, dobrém jídle, výletech, místních farmářích, krásných místech na spaní, šikovných lidech, tvořivosti a nápadech vám přináší turistické regiony Zlínského kraje ve spolupráci s webzinem Zlin.cz a Luhacovice.cz.
