Fórum bylo další reakcí na dlouhotrvající nedostatek zaměstnanců v kraji i přetrvávající pokles počtu jeho obyvatel. Firmy v kraji pociťují nedostatek kandidátů na dělnické profese, řešením může být intenzívnější zaměstnávání cizinců, zejména kvalifikovaných.
V regionu nyní oficiálně pracuje přes devět tisíc cizinců. Nejčastěji jde o dělníky z Ukrajiny a Moldávie, které nabírají zdejší firmy. Poptávka po těchto zaměstnancích je stále velmi vysoká, a to v mnoha profesích. Jejich rychlejším příchodům ale brání složitá legislativa. „Čekací doby jsou až několikaměsíční, musí se dokládat velké množství dokumentů, což platí jak pro zájemce o práci, tak pro firmy. Tahle praxe se musí změnit, a to je úkol především pro vládu. Nutná je totiž systémová změna a zjednodušení legislativy,“ upozornila během svého vystoupení Bohdana Konečná z Krajské hospodářské komory Zlínského kraje. „Nejde přitom pouze o příchody dělníků. Například my bychom uvítali vysoce kvalifikované cizince pro realizaci vývojových a výzkumných projektů,“ upozornil Vladimír Sedlařík, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Situace na trhu práce se přitom bude v příštích letech pravděpodobně stále zhoršovat. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v rámci České republiky se počet lidí v produktivním věku stále snižuje.
Kromě zjednodušení legislativy spojené s příchody cizinců je nutné pro ně zatraktivnit život v regionu. Vedle práce musí mít dostatečnou nabídku bydlení, jejich děti možnost chodit do škol a studovat, žádoucí je i poskytování většiny služeb také v angličtině. „Nechceme, aby si tito lidé něco vydělali a poté sedli na letadlo a vrátili se domů či změnili destinaci, jak tomu dnes často bývá. Je nutné jim vytvořit takové podmínky, aby k nám přivedli i své rodiny a Zlínský kraj, potažmo Českou republiku, doporučili také svým známým jako místo atraktivní pro život. Na těchto cílech musíme pracovat,“ prohlásil krajský radní Petr Gazdík.
Zaměstnávání cizinců od září podle nových pravidel
Jednodušší a rychlejší zaměstnávání pracovníků z třetích zemí. To si kladou za cíl tři nové vládní programy ekonomické migrace. Programy reagují na přetrvávající nedostatek pracovníků na českém trhu práce, kdy vedle zjednodušení a zrychlení migračních postupů přináší výrazné rozšíření teritoriálního zaměření dosavadních projektů a režimů, zpřístupnění programů širšímu okruhu zaměstnavatelů či další výhody pro vysoce kvalifikované zaměstnance v procesu žádosti o pobytové oprávnění.
Konkrétně vláda schválila zavedení Programu klíčový a vědecký personál, Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Tyto programy od letošního září nahradí stávající projekty a režimy ekonomické migrace Fast Track, Welcome Package pro investory, Režim Ukrajina, Režim Zemědělec, Režim ostatní státy a Pilotní projekt Ukrajina a Indie.
Nové programy zároveň vylučují neseriózní podnikatelské subjekty z migračního procesu a prohlubují prvek kontroly a vyššího dohledu nad zaměstnanci, kteří na území ČR přichází vykonávat kvalifikovanou práci. Více na www.mpo.cz.
Cizinci? Tvoří téměř jedenáct procent zaměstnanců
Více než desetinu zaměstnanosti v České republice tvoří lidé s cizím státním občanstvím. Mezi zaměstnanci jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Polští občané se mimoto hojně uplatňují v těžbě a dobývání, rumunští v informačních a komunikačních činnostech, bulharští v dopravě a ukrajinští v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči. Zahraniční pracovníci se na celkové zaměstnanosti podíleli v roce 2017 z 10,7 %. Většina v Česku pracujících cizinců je v postavení zaměstnance.
„Výrazně nejvíce je zde občanů Slovenska, kteří jsou s odstupem následováni občany Ukrajiny. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam,“ říká Jarmila Marešová, expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.
Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se koncentruje do Prahy, pobírají tam však nižší mzdy než v jiných krajích. Výjimeční jsou Poláci, kteří pracují nejčastěji podél severní hranice, hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
