Souvislosti. Jak jsou na tom obaly?
Podle odhadu evropské obchodní asociace PlasticsEurope dosahovala v roce 2017 celková poptávka po plastech v Evropě 49,9 milionů tun. Mezi nejvýznamnější sektory přitom patří obaly. Podle PlasticEurope dosáhl evropský trh s obalovým materiálem v roce 2017 více než 32 miliard euro a objem výroby byl téměř 19 milionů tun. Význam plastů pro obalový materiál je především díky jejich fyzikálním vlastnostem. Nové technologie a zdokonalené výrobní procesy budou přispívat k vyšší efektivitě produkovaných obalů a dá se tedy předpokládat navyšování jejich podílu na trhu. Podle Evropské strategie pro plasty v cirkulární ekonomice budou muset být do roku 2030 všechny plastové obalové materiály na trhu EU recyklovatelné, což bude vyžadovat zavedení nových výrobních standardů. Dalším trendem je zvyšování důrazu na snižování váhy plastů v obalech při zachování stejných mechanických vlastností. Trendem je i zavádění nových technologií do plastových obalů, které umožní integrovat do obalů nové funkce. Jedná se zejména o inteligentní obaly, které mají aplikované čipy, které umožní informovat o kvalitě a stavu výrobků.
Aktivní a inteligentní obaly
Aktivní obaly disponují přidanými funkcemi zajišťujícími lepší ochranu produktu. Technologie umožňují aktivně snižovat obsah kyslíku či měnit mikrobiální prostředí uvnitř obalu a snímat vnitřní prostředí produktu nebo jeho okolí. Hlavním trendem je vývoj obalů s modifikovanou atmosférou, obaly obsahující senzory pro snímání doby expirace, teploty, bariérovými atmosférickými filmy pro vhodnou konzervaci produktu, antibakteriálními látkami a podobně.
Termochromní bioobaly
Chromogenní materiály mění barvu nebo průhlednost v závislosti na teplotě, elektrickém napětí, tlaku nebo vystavení světlu. Tuto změna barvy způsobuje předem určená změna teploty. Například v potravinářském průmyslu mohou termochromní obaly odhalit, zda byl chladicí řetězec přerušený.
Biologicky rozložitelné plasty
Chemické firmy investují značné prostředky do výzkumu, vývoje a nových technologií z přírodních zdrojů. Po bioplastech 1. generace (samostatné produkty) nastoupila 2. generace, která využívá směsi bioplastů vzájemně, s aditivy, ale i s konvenčními fosilními plasty. Cílem je využít dosavadních technologií zpracování plastů a snížit uhlíkovou stopu výrobků. Mikrobiologové spolu s chemiky uvažují o bioplastech 3. generace, které by měly vzejít z využití řas a odpadních produktů. V současné době jsou bio degradovatelné a kompostovatelné polymery používány pro výrobky s krátkou trvanlivostí a dobou skladování (potraviny, farmacie).
