Expozice Digitální továrna 2.0 v pavilonu A1 umožní zájemcům poznat principy pokročilé digitalizace výroby i jednotlivé výrobky, nástroje a řešení prostřednictvím prezentací mnoha vystavovatelů, mezi nimiž nechybějí ani firmy ze Zlínského kraje, například B2A Software Development. Hlavním partnerem Digitální továrny 2.0 je i společnost Microsoft.
Součástí expozice Digitální továrna 2.0 v pavilonu A1 bude i Digitální stezka. Jde o naučnou trasu, která návštěvníkům představí digitalizaci procesů ve výrobě. Firmy zde budou prezentovat své produkty, které se na digitalizaci procesů podílí v příslušných souvislostech a návaznostech. Zájemci se tak dozvědí podrobné informace o fenoménech jako blockchain, kyberbezpečnost či umělá inteligence. Doprovodným prvkem Digitální továrny 2.0 bude stejnojmenná konference s podtitulem Česko jako průmyslová velmoc? Uskuteční se 9. října od 9.00 v pavilonu E. Stěžejní obsah bude zaměřen na představení efektivních nástrojů a postupů v řešení problémových oblastí. Více na adrese www.digifactory.cz.
Co je blockchain
Jde o jeden z nástrojů, se kterým koncept Digitální továrna 2.0 výrazně počítá, přestože jej v současnosti používají zatím jen asi 3 % světových společností, ale to se pravděpodobně velmi rychle začne měnit. Jedním ze signálů rozvoje blockchainu je ryze český a v Evropě unikátní projekt Notarius, založený Elektrotechnickou asociací ČR. Práce s daty v tomto systému znamená, že jakákoli data, jejich soubory, dokumenty, doklady a současně i jejich charakteristiky jako cesty, vývoj, způsob získání jsou zcela unikátní a nezaměnitelné. Při jejich přenosu je tedy vyloučeno jejich falšování či jejich změna, která by znamenala třeba ve výrobě ohrožení spolehlivosti procesu. Data jsou prostě spravována a distribuována v jediné originální, nezměnitelné a tedy bezchybné podobě.
Co je Digitální továrna 2.0
Jedním ze základních principů digitální továrny nové generace je kyberfyzikální modelování a umělá inteligence v procesech. Tento přístup znamená velmi výrazný posun v rámci konceptu Průmysl 4.0, neboť důraz zde přechází z digitalizace výrobních aktivit prostřednictvím zastaralých softwarových konceptů na nasazení umělé inteligence k řízení a efektivní realizaci firemních procesů. Cílem je autonomní továrna, která se za pomoci kooperace mezi lidmi a digitálními agenty sama řídí, vyvíjí a učí se. Dále dojde díky blockchainu k rozšíření digitální interoperability firem tak, aby bylo možno automatizovat jednodušší mezifiremní transakce – do budoucna pak budou vznikat celé virtuální výrobní linky. Algoritmická ekonomika budoucnosti se bude opírat o tento typ „továren“ – průmysl zítřka bude značně odlišný od toho dnešního. A zde vidíme příležitost pro českou ekonomiku.
Zdeněk Havelka,
zakladatel firmy 33A+
Mezinárodní strojírenský veletrh
Nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě, s každoroční účastí více než 1 600 vystavovatelů a 80 000 návštěvníků. Ze zahraničí přijíždí přes 50 % vystavovatelů a 10 % návštěvníků. Letos se souběžně s MSV konají i veletrhy Transport a Logistika a ENVITECH. Zvýrazněným tématem veletrhu ENVITECH je cirkulární ekonomika – nakládání s materiálními zdroji. Jde o trend, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje, a adaptace průmyslu a obchodu se bude ubírat právě tímto směrem.
Šest desítek let. Bez přestávky
6. září 1959 na brněnském výstavišti odstartoval první ročník mezinárodního strojírenského veletrhu, ještě pod názvem Mezinárodní veletrh Brno. Po 60 letech je MSV nejvýznamnějším středoevropským veletrhem svého druhu s návštěvností přes 80 000 lidí a více než 1 600 vystavujícími firmami.
Kvůli prvnímu ročníku mezinárodního veletrhu vznikly tři nové pavilony – B, C a Z. Stavba trvala pouze 18 měsíců. Ze státního rozpočtu bylo na výstavbu těchto pavilonů a dílčí rekonstrukce starších budov z roku 1928 vyčleněno 72 milionů korun.
Před začátkem veletrhu byl dokončen i skelet výškové administrativní budovy, první rok posloužil jako obří poutač na veletrh. Montáž prvního mezinárodního veletrhu začala již v květnu. V červnu začal platit celopodnikový zákaz výběru dovolené, který trval až do začátku veletrhu. V tehdejší době neexistovaly „stavebnicové“ systémy expozic, všechny stánky byly dělány na míru z běžného stavebního a nábytkářského materiálu.
Stavebnicové systémy se začaly objevovat v 60. a 70. letech a brněnští technici patřili k tahounům v tomto oboru.
Jak to bylo poprvé
Na veletrh bylo vypraveno několik set autobusů a 25 zvláštních vlaků. První den – tedy v neděli – veletrh navštívilo neuvěřitelných 180 000 lidí, za sedm dnů se pak počet návštěvníků vyšplhal na 933 000.
Další neděle pak přinesla denní návštěvnický rekord. Přišlo 240 000 lidí, tržby jen za občerstvení se ten den přehouply přes tři miliony korun.
Celkem mezinárodní strojírenský veletrh navštívilo za patnáct dnů 2,4 milionu lidí, z toho 13 000 návštěvníků přijelo ze 44 zahraničních zemí.
Na veletrhu byly uzavřeny kontrakty za 4,23 miliardy československých korun. Tržby veletrhu se vyhouply na 32,7 milionu, zisk činil 3,5 milionu.
Reakce na pokles průmyslu? Až 37 miliard na vývoj či inovace a mistrovské zkoušky
Průmyslová výroba v polovině roku klesla o 6,4 %. Ze sekcí průmyslu vykázaly pokles všechny tři. Těžba a dobývání meziročně klesla nejvýrazněji, a to o 12,4 %, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 6,5 % a zpracovatelský průmysl o 6,2 %. Automobilový průmysl vykázal meziroční snížení o 7,6 %. „Nenecháváme nic náhodě a rozjíždíme velkou podporu jak tradičních odvětví, tak nových technologií. Aby pomoc byla efektivní, musíme rozlišovat různorodost problémů a tím i opatření dle jednotlivých oborů,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Jedním z kroků je i masivní podpora výzkumu, vývoje a inovací. Do této oblasti je alokováno 37 miliard korun, což je o deset miliard více než bylo ještě v roce 2015. Ministerstvo se podílí na přípravě nového programu Trend, ve stejnou dobu připravuje další program The Country For the Future, přičemž v dalších letech se jen z rozpočtu podpoří oba programy částkou 16 miliard korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také rozjelo historicky největší podporu inovativním firmám v oblasti pokročilých technologií. To zahrnuje i změnu struktury automobilového průmyslu, proto připravuje ve spolupráci s hlavními aktéry trhu prostředí pro přechod na e-mobilitu i na vodík. Vyšší podporu inovací pro podniky zajistí i jednodušší režim pro odpočty na výzkum a nový systém investičních pobídek, který byl definitivně uzákoněn podpisem prezidenta.
Problém s nedostatkem zaměstnanců bude řešen zvýšenou kvótou až na 40 tisíc ukrajinských pracovníků ročně a současně necelými 10 tisíci pracovníky z ostatních zemí mimo EU. Dlouhodobý problém, spojený zejména s nedostatkem technických profesí, řeší ministerstvo s ostatními resorty přípravou legislativy duálního systému vzdělávání, zaváděním předmětu Technika na ZŠ, zvýšenou podporou kolaborativního výzkumu VŠ a podniků a rovněž přípravou zákona o mistrovských zkouškách.
