Nad Horní Bečvou a Velkými Karlovicemi se to v parádním čase v prvních říjnových dnech jen hemžilo motorkáři, cyklisty, ale i pěšími turisty. Mezi ty posledně jmenované patřila na túře právě z Bumbálky do Bílé originální skupina časem už docela ošlehaných pánů a jejich nestárnoucích manželek.
Sestava neuvěřitelně kopírovala kdysi pestrou směsici obyvatel bývalého Československa. Ženy doprovázely své muže, kteří právě před rovnými čtyřiceti lety společně nastupovali roční vojenskou službu v Michalovcích na východě Slovenska.
Sestava i po zmíněných 40 letech neboli 480 měsících, či chcete-li 14 610 dnech, opět stejná. To, že si zub času zahlodal, je jasné, ale náladu to neubralo nikomu.
Po vážné dopravní nehodě, kdy do jeho vozu na dálnici u Trnavy doslova napálil jiný řidič, se mezi kamarády objevil i Peter Dobeš. „I přes nečekanou komplikaci jsem za kamarády musel dorazit,“ hlásil s jednodenním zpožděním současný poslanec Slovenské národní rady.
„My jsme fakt jedinečná sestava. Já jsem Slezan, žiju v Hlučíně, kolega z Ostravy má v rodině polské předky, další je Maďar ze Štúrova, jiný z moravského Slovácka, další jsou čistí Slováci z Prievidze a Rajeckých Teplic a máme i ryzího Čecha z Jablonného nad Orlicí,“ představil zcela federální sestavu ekonom Bernard Ostárek.
„Domů jsme z vojny dorazili 30. září 1982, nastupovali jsme přesně rok předtím, v pátek to bylo zmíněných a rovných 40 let. Spali jsme na jednom pokoji, už za tři týdny po návratu do civilu jsme měli v Beskydech na Prašivé první sraz. Tak to trvá v roční periodě právě čtyři desetiletí,“ nahlédl do historie zajímavé sedmičky Ostravan Petr Skalička.
Na jeden den se zastavil i Ladislav Pecho z Prievidze, který to vzal coby podnikatel se zahradními komoditami oklikou přes Polsko. „Tady chybět nemůžu, to je jasné,“ smál se při setkání s kamarády.
Také přehled profesí je pozoruhodný. Tedy ekonom, agronom, podnikatel, politik, novinář, pedagog a úředník. Dnes ovšem už také kdysi mladíci většinou v důchodovém věku. „Zrovna máme nejvíc práce,“ tvrdili jedni. „Jsem v penzi a v pohodě,“ hlásili jiní. Mimochodem úplně všichni s původními manželkami, šestnácti dětmi a velmi rychle přibývajícími vnuky.
