Členy horské služby jsou totiž také dobrovolníci a jejich práce rozhodně nekončí s táním sněhu – naopak, pomáhají i v létě. „Letos za letní sezonu už máme za sebou o 26 procent více zásahů než v loňském roce. V posledních letech se už co do počtu výjezdů prakticky stírá rozdíl mezi zimní sezonou a létem,“ říká náčelník horské služby pro oblast Beskydy Radan Jaškovský. Horská služba pro oblast Beskydy pokrývá Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Vsetínské vrchy. Je rozdělena na tři pracovní obvody a několik okrsků se stanicemi. Zlínský kraj spadá pod obvod s centrem na Pustevnách, další stanice jsou pak na Soláni a na Kohútce. Jde tedy o rozsáhlé území. „Celkem nás je 12 profesionálních a 46 dobrovolných záchranářů,“ přidává podrobnosti Radan Jaškovský s tím, že tento stav je na hraně. „Například v létě máme problém s dojezdovými časy na Kohútku. A když se stane, že ve stavu nemocných máme více lidí, mohou být komplikace i jinde,“ dodává náčelník horské služby s tím, že právě z těchto důvodů usilují o zřízení čtvrtého pracovního obvodu právě na Kohútce. To by zároveň znamenalo zvýšení počtu profesionálních záchranářů o další čtyři členy.
V létě jako v zimě
Hlavní poslání horské služby zůstává pořád stejné – pomáhat těm, kdo mají problém na horách. Této praxi odpovídá i obsazení stanic. Nepřetržitý celoroční provoz je na stanicích Pustevny, Javorový a Frýdlant nad Ostravicí. Ostatní stanice fungují nepřetržitě jen v zimním období. Dobrovolníci pomáhají ve službách celoročně, ale jen o víkendech. Jenže situace v návštěvnosti hor se dramaticky změnila. Například na Pustevnách jsou turisté a výletníci ve velkém počtu prakticky každý den.
„Hory se obecně staly – i díky moderním technologiím v podobě elektrokol či GPS navigací – pro lidi atraktivnější. Jenže to s sebou nese i problémy. Řada lidí nemá zkušenosti s tím, jak moc se na horách může změnit počasí takřka během chvíle, mnohým chybí respekt, neodhadnou své schopnosti. Výsledkem je, že v létě máme stejně práce jako v zimě a rozhodně se nenudíme ani v jarních a podzimních měsících, kdy zde dříve býval relativně klid,“ upozorňuje Radan Jaškovský, který je jedním z vůbec nejzkušenějších profesionálních záchranářů – této činnosti se věnuje od roku 1985.
Dobré boty a chytrý telefon
Pokud se na horách dostanete do problémů, můžete volat na standardní tísňové linky, tedy 150, 155 či 112, případně zvolit volání přímo na horskou službu – linka 1210. Toto číslo platí všude, bez ohledu na to, v kterých horách právě jste. Podle Radana Jaškovského je ale úplně nejlepší možností, jak si přivolat pomoc, mobilní aplikace Záchranka. „Kromě tlačítka na přivolání zdravotnické záchranné služby obsahuje i možnost odeslat oznámení přímo na horskou službu. A pokud se člověk v aplikaci registruje, hned víme, kdo přesně a kde je v problémech,“ vysvětluje profesionální záchranář. Zároveň ale dodává, že by lidé na moderní technologie neměli hřešit. „Základem je vlastní odpovědnost, správný odhad situace a nepodceňování varování. I nám může ve snaze pomoci vše zkomplikovat příroda a počasí,“ upozorňuje Radan Jaškovský.
Horská služba ČR
Jde o jednu ze složek integrovaného záchranného systému, jejím hlavním posláním je organizace a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu, poskytování první pomoci a zajištění transportu zraněných a vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor. Profesionální záchranáři fungují pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Horská služba ČR, která spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj. Dobrovolní záchranáři jsou pak organizováni v zapsaném spolku Horská služba České republiky. Zajímavostí je, že profesionálem se nemůže stát kdokoliv – ti se s ohledem na náročnost služby a nutné specifické znalosti rekrutují výhradně z řad zkušených dobrovolných členů horské služby.
