Jak na enviromentální podnikání? Zacílit a začít s málem. Jinak se utopíte v problémech

Pokud chcete podnik se silným environmetálním rozměrem, je dobré začít zlehka. Vybrat si jednu či dvě dílčí oblasti a na ty se zaměřit. Problémů k řešení je totiž nekonečně mnoho, navíc jsou pořádně hluboké. Když se do nich pustíte bez rozmyslu, může vás nadšení potopit. I tato rada zazněla na workshopu k udržitelnému a sociálnímu podnikání, který uspořádalo zlínské Technologické inovační centrum.

Získat praktické znalosti a dovednosti pro zavádění udržitelnosti a principů re-use. To byl hlavní cíl workshopu Environmentální podnikání. Průvodcem po mnoha souvisejících tématech byla lektorka Markéta Vinkelhoferová, spoluzakladatelka sociálního podniku Fair & Bio pražírna v Kostelci nad Labem a propagátorka environmentálních a sociálních principů v byznysu. Účastníky byli zájemci o zahájení podnikání, zástupci akademické sféry, samospráv, ekonomických škol i již fungujících podniků.

Markéta Vinkelhoferová, foto: Fair & Bio pražírna

Konkrétní zkušenost místo teorií

Markéta Vinkelhoferová se do udržitelného podnikání pustila před 11 lety. Mimo jiné tím řešila i vlastní autentickou potřebu. „Na našem trhu byl nedostatek Fair Trade kávy. Navíc pocházela z dovozu, což znamená, že veškerá přidaná hodnota zůstává za hranicemi. To jsme se rozhodli změnit. Zároveň jsme v naší pražírně, situované do Kostelce nad Labem, nabídli možnost seberealizace osobám s mentálním nebo fyzickým znevýhodněním,“ popsala stručně základní principy podniku.

Environmetální podnikání lze podle ní rozdělit do dvou základních kategorií. První z nich se vyznačuje orientací na biodiverzitu. Zjednodušeně jde o firmy, které se věnují pěstování, pracují s půdou, kladou důraz na krajinné prvky. Druhá skupina řeší, jak zabránit nadměrnému množství odpadu. „My jsme si vybrali biodiverzitu. Ne s lokálním, ale globálním rozměrem. Víme, kde se káva pěstuje, jak to tam v praxi vypadá. Vše se sleduje, kontroluje, reportuje,“ vysvětluje. Právě zúžení spektra řešených environmetálních problémů je jedním z předpokladů k budoucímu úspěchu.

„Soustřeďte se na něco udržitelného, neztrácejte energii nahodilými aktivitami. A nebojte se během podnikání agendu ještě zužovat. Kroťte nadšení, stůjte nohama na zemi. Pokud si to spočítáte, dovedou vás k tomuto principu i ekonomická čísla. Pro nadšení nesmíme zapomínat, že pořád jde o podnikání. Že máme nějaký produkt nebo službu, které musíme prodávat a vytvářet zisk,“ přidává další postřehy z praxe Markéta Vinkelhoferová.

Znevýhodnění? Specifické potřeby má každý z nás

Sociální rozměr podnikání v podobě zapojení znevýhodněných osob. To bylo další téma, které účastníci workshopu řešili. Přestože motivací pro zaměstnávání můžou být nižší osobní náklady – díky finanční podpoře chráněného trhu práce – je podle Markéty Vinkelhoferové nutné sledovat i další aspekty. „Položit si otázku, s jakou cílovou skupinou chci, respektive umím pracovat. Nejde totiž jen o vytvoření pracovních míst. Sledujeme i jejich integraci a další rozvoj,“ podotýká.

Vlastní znevýhodnění může být definováno nejen jako fyzické či mentální, ale i sociální nebo kulturní. „Ty hranice se pomalu stírají, čím dál více ubývá škatulkování. Trendem je hovořit o osobách se specifickými potřebami. A to jsme vlastně všichni. Říkala jsem to vždy. A dnes už se tomu nikdo moc nesměje,“ nabídla lektorka jiný pohled na podstatu sociálního podnikání.

Studijní program nebo recyklační centrum

Enviromentální a sociální aspekty podnikání jsou dnes už běžnou agendou, kterou lze plnohodnotně studovat. Třeba na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, která zavádí program Management udržitelného rozvoje. Náplň studia byla sestavena na míru podle požadavků firem a organizací, které musí mít ve svém týmu pozici manažera udržitelnosti.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

„Poptávka po této profesi velmi stoupá, své uplatnění na trhu bezpochyby najdou. Uvážené a udržitelné nakládání s potřebnými zdroji je hlavním cílem tohoto studia. Absolventi se naučí, jak minimalizovat environmentální dopady těchto činnosti a zároveň maximalizovat uchovávání a recyklaci zdrojů,“ upřesňuje Zuzana Tučková, garantka programu a děkanka Fakulty logistiky a krizového řízení.

Na workshopu se probíral i princip re-use. Na Zlínsku, konkrétně ve Slavičíně, lze přitom nalézt projekt, který se problematikou zabývá z několika stran. Energeticko-odpadový komplex Cirkula je výsledkem budování vícezdrojové kotelny a přilehlého sběrného dvora s re-use centrem. Společným jmenovatelem všech částí je snaha o cirkulaci a udržitelnost všech zdrojů, materiálů, předmětů a energií.

Re-use centrum Cirkula ve Slavičíně

Samotné re-use centrum vzniklo na podzim roku 2022, funguje jako součást sběrného dvora. Využít ho může kdokoliv. Buď nepotřebnou věc přinést, nebo si naopak odnést to, pro co má využití. Nejčastěji jde o nábytek, funkční spotřebiče, hračky, oblečení či sportovní potřeby. Vše je zdarma, smyslem je totiž nechat věci kolovat a snížit tak množství odpadu. Re-use centrum ve Slavičíně získalo ocenění v soutěži Komunální projekt roku.

Pokud chcete více

Pokud vás téma environmentálního podnikaní zajímá a uvažujete o něm, můžete se pro více informací obrátit na zlínské Technologické inovační centrum – Jaroslav Kamenčák, kamencak@ticzlin.cz.

Více na www.ticzlin.cz.

Zobrazit fotogalerii >>

--> --> --> --> -->