Z dat vyplývá, že na pracovním trhu Zlínského kraje se ženy koncentrují v jiných sektorech a povoláních, než je tomu v případě mužů. Největší část pracovní síly regionu působí ve zpracovatelském průmyslu, avšak jedná se především o mužskou část populace, ženy zde tvoří zhruba třetinu zaměstnanců. Naopak největší zastoupení mají ženy v sektoru vzdělávání nebo zdravotní a sociální péče, kde zaujímají téměř 80 % pracujících. Největší nárůst podílu žen zaznamenaly činnosti v oblasti realit, kde ještě v roce 2012 převažovali muži. Nyní je tomu naopak a ženy zde tvoří více jak dvě třetiny zaměstnaných.
Na manažerských postech se potkáme v regionu s muži zhruba dvakrát častěji než se ženami. Podíl žen ve vedoucích pozicích narůstá jen velmi pomalu. Mezi lety 2012 až 2018 vzrostl pouze o tři procentní body.
Obecně platí, že si ženy vydělávají méně než stejně vzdělaní muži. Dokonce se ukazuje, že muži v regionu mají ve většině případů vyšší průměrné výdělky než ženy vzdělané o jednu kvalifikační úroveň výše. Např. ženy s magisterským vysokoškolským vzděláním si v roce 2018 vydělávaly v průměru 36 225 Kč. To je nejen o 10,5 tisíce Kč méně než u stejně vzdělaných mužů, ale dokonce o 2,6 tis. Kč méně než u mužů se vzděláním o stupeň nižším (tj. bakalářským nebo vyšším odborným). Důvodem mohou být i vžité předsudky a stereotypy, neboť dle realizovaných průzkumů dívky již od školního věku předpokládají, že budou mít nižší výdělky než muži.
Přestože má Zlínský kraj průmyslový charakter, zastoupení žen v technických profesích je nízké. V odvětví ICT, které je spojeno s průnikem digitalizace do všech ostatních sfér ekonomiky, se ženy ve Zlínském kraji vyskytují pouze výjimečně. Přitom u žákyň pátých tříd základních škol je ještě poměrně vysoký potenciál pro vstup do přírodovědných nebo technických profesí, ten však s věkem klesá. Jedním z důvodů může být vliv genderových stereotypů, které se přenáší v rodinách i ve společnosti z generace na generaci a podle nichž jsou technické profese stále vnímány jako povolání pro muže. Lze tedy usuzovat, že zvýšením atraktivnosti předmětů, zvýšením informovanosti a cíleným kariérním poradenstvím by mohly být technické obory ze strany dívek vnímány mnohem pozitivněji.
Analýza vznikla díky projektu „Narovinu ve Zlínském kraji“, který realizuje Krajská hospodářská komora Zlínského kraje spolu se společností TREXIMA, spol. s r. o. Tato je veřejně dostupná na webových stránkách obou organizací.
