Bývalý rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a kandidát do Senátu za obvod Zlín říká, že právě zkušenost s vedením velké veřejné instituce, prací se studenty, firmami, výzkumem i veřejnou správou chce přenést do politiky. Ne jako akademickou teorii, ale jako praktickou schopnost spojovat lidi, hlídat projekty a dotahovat věci do konce.
Zlínsko a Valašsko mají podle Vladimíra Sedlaříka velkou výhodu. Má schopné lidi, silnou průmyslovou tradici, kvalitní školy, úspěšné firmy i podnikavé starosty. Zároveň ale upozorňuje, že samotný potenciál nestačí. Region musí umět své přednosti lépe propojit a využít.
„Největší hrozbou pro náš region dnes není nedostatek schopných lidí. Je to jejich odchod. Pokud mladá rodina snáze najde bydlení, práci nebo perspektivu jinde než doma, je to problém, který bychom neměli přehlížet,“ říká Vladimír Sedlařík.
Právě téma mladých lidí a jejich budoucnosti v regionu považuje za jedno z klíčových. Jako vysokoškolský pedagog a bývalý rektor se s ním potkával dlouhodobě. Univerzitou prošly tisíce studentů, kteří měli talent, energii i ambice. Část z nich ale svou budoucnost hledala mimo Zlínský kraj.
„Během let na univerzitě jsem poznal řadu mimořádně schopných studentů. Mnozí odešli do Brna, Prahy nebo do zahraničí, protože tam viděli více příležitostí. Právě tehdy jsem si uvědomil, že nestačí talent vychovat. Musíme vytvořit podmínky, aby se lidé chtěli vracet a budovat svou budoucnost právě tady. Kvalitní vzdělání, perspektivní práci, dostupné bydlení, lepší dopravní propojení regionu včetně dokončení D49, kvalitní zdravotní péči, dostupné služby a region, ve kterém uvidí budoucnost,“ zdůrazňuje Sedlařík
Zkušenost z univerzity jako škola odpovědnosti
Sedlařík opakovaně říká, že zkušenost z čela Univerzity Tomáše Bati nechce používat jen jako titul nebo životopisnou poznámku. Vnímá ji jako praktickou školu odpovědnosti.
„Vedení univerzity mě naučilo, že žádný člověk nemá vždy pravdu. Důležité je umět naslouchat, hledat řešení a nakonec převzít odpovědnost za rozhodnutí“, říká Sedlařík.
Právě schopnost rozhodovat, nést odpovědnost a dotahovat věci do konce chce Sedlařík přenést i do Senátu. Podle něj region nepotřebuje dalšího politika, který se bude dlouho rozkoukávat nebo vysvětlovat, proč něco nejde. Potřebuje aktivní hlas, který rozumí fungování institucí, umí jednat s partnery a dokáže konkrétní problémy přenášet tam, kde se o nich rozhoduje. „Nerozhodnost není neutrální. I odkládání rozhodnutí má následky a obvykle je nakonec zaplatí občané,“ dodává profesor Sedlařík.
Školy, firmy a výzkum musí táhnout spolu
Jedním z témat, kterým se chce Sedlařík věnovat, je lepší propojení škol, firem, výzkumu a veřejné správy. Nejde podle něj o to, aby školy sloužily jedné firmě nebo pouze aktuálním potřebám trhu práce. Smyslem vzdělávání má být schopnost přemýšlet, učit se, chápat souvislosti a zvládat změny.
Současně ale upozorňuje, že školy nesmí být odtržené od reality. „Škola nemá být servisním oddělením jedné firmy a vzdělávání nesmí být omezeno jen na momentální požadavky trhu práce. Musí rozvíjet samostatné myšlení, schopnost učit se a porozumět širším souvislostem. Současně ale není správné, když škola neví, co se děje za jejími zdmi,“ vysvětluje Sedlařík.
Průmyslový region, jakým je Zlínsko, podle něj musí včas zachytit nástup nových technologií. Robotika, umělá inteligence, nové materiály, cirkulární ekonomika nebo energetická bezpečnost nejsou vzdálené pojmy z konferencí. Budou rozhodovat o pracovních místech, konkurenceschopnosti firem i kvalitě života. Právě na tom bude záviset, zda budou v regionu vznikat dobře placená pracovní místa i pro další generaci.
„Technologie nemají lidi z regionu vytlačovat. Mají jim pomoci dělat kvalifikovanější, bezpečnější a lépe placenou práci. To se ale nestane automaticky. Musíme se na to připravit,“ říká Sedlařík, který byl svého času nejmladším rektorem vysoké školy v České republice.
Podle Sedlaříka má Zlínský kraj na čem stavět. Má průmyslovou tradici, technické myšlení, univerzitní zázemí, firmy i lidi, kteří jsou schopni posouvat region dopředu. Teď je ale nutné, aby tyto světy více spolupracovaly a aby jejich energie nekončila v dílčích projektech bez širšího dopadu.
Přečtěte si také: Zlín musí být znovu městem budoucnosti, říká Vladimír Sedlařík. Tradice sama nestačí
Méně hesel, více konkrétních výsledků
Sedlařík se dlouhodobě věnuje také novým materiálům, cirkulární ekonomice a udržitelnosti. I tato témata podle něj úzce souvisejí s budoucností Zlínského kraje. Ne jako ideologie, ale jako otázka konkurenceschopnosti, surovinové bezpečnosti, úspor a nových příležitostí pro firmy.
„Potřebujeme méně ekologických hesel a více řešení, která budou měřitelná, technologicky proveditelná a ekonomicky smysluplná,“ říká. Stejný přístup chce uplatňovat i ve veřejné službě. Veřejné peníze podle něj mají smysl tam, kde pomáhají nastartovat výzkum, infrastrukturu nebo spolupráci, která přinese skutečnou změnu. Úspěchem ale nemá být jen vyčerpaná dotace.
„Nestačí vykázat, že byly peníze utraceny podle pravidel. Důležité je, zda projekt přinesl skutečnou změnu. Úspěchem by tedy nemělo být vyčerpání dotace, ale výsledek, který funguje i poté, co financování skončí,“ zdůrazňuje Sedlařík.
Senátor jako partner regionu
Vladimír Sedlařík kandiduje do Senátu jako nestraník s podporou hnutí ANO. Říká, že si podpory váží, ale zároveň zdůrazňuje osobní odpovědnost a nezávislé rozhodování podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Roli senátora nechápe jako funkci pro komentování politiky z Prahy. Mluví o aktivní práci pro region, pravidelném kontaktu se starosty, podnikateli, školami, firmami, odborníky i občany. Senátor sice nerozhoduje o výstavbě dálnic nebo nemocnic, může ale spojovat partnery, otevírat důležitá témata a pomáhat odstraňovat překážky, které brzdí rozvoj regionu. Právě v tom vidí Sedlařík jednu z nejdůležitějších částí své budoucí práce.
„Nechci lidem slibovat věci, které nemohu splnit. Věřím ale, že každý region si zaslouží někoho, kdo bude jeho zájmy dlouhodobě a poctivě hájit“, doplňuje.
V prvním roce by se chtěl soustředit na vytvoření pravidelného systému komunikace s regionem, pojmenování konkrétních priorit a odstraňování překážek, které brzdí jejich rozvoj. „Nechci měřit práci senátora počtem schůzek nebo fotografií. Podstatné bude, zda se podařilo posunout konkrétní projekty, přivést nové příležitosti do regionu a vytvořit lepší podmínky pro lidi, kteří zde chtějí žít, pracovat a podnikat,“ dodává.
Podle Sedlaříka dnes Zlínsko a Valašsko potřebují takového zástupce, který bude dlouhodobě hájit zájmy regionu, spojovat partnery a pomáhat řešit konkrétní problémy.
Člověka, který zná region, má zkušenost s řízením velké instituce, rozumí vzdělávání, vědě, firmám i veřejné správě a zároveň ví, že bez každodenní práce žádný výsledek nepřijde. Takového zástupce potřebuje region nejen doma, ale i při prosazování svých zájmů na celostátní úrovni.
„Politik nemá být hodnocen podle síly svých slibů, ale podle rozdílu mezi stavem, který převzal, a stavem, který po sobě zanechal. Senátor nemá být jen hlasem v Praze. Má být hlasem regionu v Praze,“ uzavírá Vladimír Sedlařík.
POLITICKÉ REKLAMNÍ SDĚLENÍ / Zadavatel: ANO 2011 / Souvisí se senátními volbami 2026 / Oznámení o transparentnosti: zlin.cz/volby/2026-008/
