Ti svou činnost prováděli na základě povolení národního výboru. Tehdejší režim se tím snažil řešit problémy s nabídkou služeb tam, kde to pro něj už bylo opravdu velmi neefektivní. Podmínky pro „podnikání“ u nás byly daleko přísnější než například v Maďarsku či východním Německu.
Možná i proto se Češi po revoluci vrhli do podnikání skoro až bezhlavě. Už na konci roku 1992, kdy se rozpadala federace, existovalo podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu 656 123 podnikatelských subjektů. Tehdy ještě v tabulkách nebyly vedeny zvlášť fyzické a zvlášť právnické osoby. O dva roky později, tedy v prosinci 1994, už bylo podnikatelů 1 113 920, z toho 985 930 živnostníků. Zbytek, tedy 127 990, byly firmy.
V následujících letech se již situace uklidnila, meziroční růst byl pozvolnější. Jedním z faktorů, který konec boomu zapříčinily, bylo i postupné vystřízlivění z euforie. Řada podnikatelských pionýrů to zabalila.
Ti šťastnější se vrátili do původní práce – pokud tedy firma ekonomickou transformaci přežila – někteří se museli potýkat mnoho let s dluhy. Tehdy prostě banky půjčovaly peníze kde komu, na kde co…
Znalostí málo, lidí dost
Podnikání v devadesátých letech měla dvě specifika. Podnikatelům hodně chyběla možnost získávat know-how. Nebylo od koho. Všichni se tak učili za pochodu, často systémem pokus – omyl. Druhým dobovým jevem, který ale naopak firmám nahrával, byl dostatek lidí. Uchazečů o zaměstnání bylo plno – věc ještě před pár lety nemyslitelná. Velké, na trhy RVHP orientované firmy ztrácely odbytiště a krachovaly. Později končily i podniky, které svými výrobky nedokázaly konkurovat importovanému zboží.
Jestliže v roce 1993 byla ještě obecná míra nezaměstnanosti 4,3 procenta, na konci první dekády tržní ekonomiky to již bylo 8,7 procenta. Vzhledem k tomu, že propouštěly hlavně větší průmyslové firmy, dobový nezaměstnaný měl podle statistik podobu muže ve věku 45 až 50 let.
Dnes je vše zcela naopak. Získat know-how pro podnikání je snazší než kdykoliv jindy. Zato sehnat zaměstnance je nadlidský úkol. A kvalitního? Tak hodně štěstí… Podnikatelů je zkrátka moc, lidí málo. Na konci loňského roku už jich bylo ve statistikách 2 505 551, z toho 477 055 firem.
Podnikatelské příběhy Statistiky jsou zajímavé, daleko plastičtější představu ale dává případová studie. Prostě vzpomínka konkrétního podnikatele. My jsme vyzpovídali dva. Oba se vrhli do podnikání jako velmi mladí, oba velmi rychle uspěli. Jak moc složitá jejich cesta byla a jak se jejich obor v čase proměnil, to se dozvíte na následujících stranách.
