ZLÍN – Okresní soud ve Zlíně se bude ve středu opět zabývat případem tragického pádu pajasanu žláznatého v centru Zlína, který v lednu 2009 usmrtil dva dvanáctileté školáky. Obžalovaným hrozí až desetileté vězení a zřejmě padne verdikt.
Obžalováni jsou tři zaměstnanci zlínské radnice, kteří se zpovídají z trestného činu obecného ohrožení. Podle obžaloby mohl vedoucí odboru městské zeleně Ivo Divoký, vedoucí oddělení městské zeleně na Santražinách Stanislav Pospišilík a bývalý vedoucí provozu oddělení městské zeleně na Santražinách Přemysl Vyoral tragédii předejít.
„Podle posudku soudního znalce mohli všichni narušenost stromu včas rozpoznat, posudek navíc poukazuje i na nevhodný prořez stromu, který narušil stabilitu dřeviny,“ uvedl v obžalobě státní zástupce Jiří Krob. Trojici mužů hrozí ze zákona až desetileté vězení.
Tragédie se stala 22. ledna roku 2009 u zastávky MHD Náměstí Míru. Asi 20 metrů vysoký pajasan žláznatý se v osudný den vyvrátil od kořenů. Do nemocnice bylo převezeno sedm zraněných lidí. Jeden dvanáctiletý chlapec zemřel hned den po neštěstí, jeho stejně starý kamarád prohrál boj o život 3. února.
Soudkyně už vyslechla všechny lidi, které strom v osudný den poranil. Všichni se shodli na tom, že od prvního zapraskání po konečný pád uplynulo jen několik sekund a prakticky nikdo neměl šanci stromu uhnout. „Znělo to jako sníh, když sjíždí ze střechy. Otočila jsem hlavu a už jsem viděla jen velké větve. Ucítila jsem náraz a pak už jsem jen ležela na zemi,“ popsala tragédii jedna ze zraněných, které pád způsobil těžké poranění. Dříve pracující žena má dnes přiznán plný invalidní důchod, nemůže sportovat a stále trpí bolestmi. Strom jí mimo jiné roztříštil obratle, vykloubil rameno a způsobil tržnou ránu na hlavě. Všichni tři obžalovaní se zraněným lidem omluvili a projevili lítost.
Podle předběžného ohledání stromu zavinil pád stromu narušený kořenový bal. Ještě v den tragédie město nechalo z preventivních důvodů pokácet sousední strom, rovněž pajasan žláznatý a následovala rozsáhlá kontrola všech stromů ve městě.
Soudkyně také vyslechla všechny tři obžalované. Každý z nich vyslovil velkou lítost nad ztrátou mladých lidských životů, všichni ale shodně u soudu tvrdili, že tragédii v žádném případě předejít nemohli. „Obžaloba je postavena jen na jednom posudku a podle mě mnohé závěry v něm jsou nepravdivé,“ konstatoval Divoký. Podle něj absolutně nebylo možné nemoc stromu odhalit. „Přestože nám to žádný zákon neukládal, nechal odbor městské zeleně vypracovat už v roce 1994 audit, který měl za úkol zhodnotit zdravotní stav městských stromů. Stejný audit se opakoval i o téměř deset let později. Ani v jednom případě dendrolog nenařídil pokácení zmíněného pajasanu,“ vypověděl Divoký.
Podobný názor zastává i Divokého podřízený Stanislav Pospišilík. „Strom vizuálně nevykazoval žádné příznaky, že by chřadnul, byl napaden nějakými houbami nebo něco podobného. Když jsme prováděli prosvětlení koruny, byli jsme naopak překvapeni, jak ukázkově se rány na stromě hojily. Strom byl neuvěřitelně vitální,“ řekl Pospišilík. Jednoznačnou příčinou pádu stromu byla dle jeho slov hniloba v útrobách stromu, která nebyla patrná. Státní zástupce se proto ptal, proč neprovedli odborníci zavčas sondu mezi kořeny.
Divoký i Pospišilík ale shodně oponovali, že podobné invazivní metody se provádějí pouze výjimečně, a to v případech, kdy je narušenost stromu patrná a odborníci se potřebují pouze ujistit, že dřevině už nelze pomoci. Invazivní metody jsou totiž pro stromy nebezpečné a nejednou se stane, že po takovém zákroku strom sám od sebe odejde.
Odborník Jiří Finger, který pro město vypracovával v roce 1994 a 2003 studii, už také před soudem vypovídal. „Místo obžalovaných by tu mělo sedět pět ministerstev,“ uvedl Finger. Odborník na zahradní architekturu se soudu snažil vysvětlit, že nikdo z obžalovaných za tragédii nemohl nést odpovědnost. „S kolegou jsem v roce 1993 vypracovával studii a ukázalo se, že stát má na údržbu zeleně tak nízkou částku, že pokud by se měla provést řádně, vystačilo by to tak maximálně na 14 procent veškeré veřejné zeleně v České republice. Tato informace ale tehdy byla natolik nebezpečná, že byla ihned skartována,“ poznamenal Finger.
Kdyby se podle něj mělo postupovat naprosto správně, musely by být ve Zlíně prakticky veškeré stromy okamžitě pokáceny. „Například v inkriminovaném parku u zámku je 52 kilometrů podzemních inženýrských sítí a každá z nich má své ochranné pásmo. Kdyby měla být pásma skutečně dodržena, nemohl by tam park vůbec být. Veškeré stromy by se totiž musely pokácet a prostor by mělo maximálně několik keřů po okraji parku,“ uvedl odborník.
Ve Fingerově studii dostal pajasan žláznatý, který se z ničeho nic zřítil k zemi, jedno z nejhorších bodových ohodnocení. Bodové hodnocení však podle Fingera nesouviselo přímo se zdravotním stavem stromu, ale pouze s jeho estetičností.
„V roce 1994 měl pajasan suché větve, když jsem se ale na místo vrátil v roce 2003, jeho stav se naopak výrazně zlepšil. Vysvětloval jsem si to tím, že z jeho okolí zmizely stánky a měl tak lepší prostředí,“ konstatoval zahradní architekt. Strom podle něj žádné známky nemoci nevykazoval. „Podobným tragédiím by mohly předejít takzvané tahové zkoušky. Kdyby je ale město chtělo pro jistotu provádět na všech stromech každoročně, stálo by to kolem 30 milionů korun. A na to nikdo nemá,“ dodal Finger.
Před soudem vypovídal také soudní znalec z oboru dendrologie Jaroslav Simon. Právě na základě jeho posudku byla trojice úředníků obviněna. I soudu řekl, že podle něj měl být pajasan pokácený již před 30 lety. „Životnost těchto stromů je kolem padesáti let. Málokdy tento věk přežívá. Stromu chyběly kořenové výběhy, což zakrývala asi třiceticentimetrová navážka. Kdyby tam nebyla, okamžitě by se zjistilo, že ten strom je v havarijním stavu,“ konstatoval u soudu Simon.
Simon také tvrdil, že se dalo pohým okem zjistit, že s pajasanem není něco v pořádku. „Porovnával jsem snímky a zjistil jsem, že v posledních letech měl strom rezavé olistění. Sousední pajasan takové olistění neměl. Navíc stromu vysychaly větve. A to je znak toho, že je něco v nepořádku s kořeny,“ podotkl znalec.
Obhájci mužů navrhli, aby soud nechal zpracovat revizní znalecký posudek, který by mohl odstranit rozpory v dosavadních posudcích. Soudkyně Jitka Macháňová ale další dokazování zamítla pro nadbytečnost. Obhájci obviněných i státní zástupce požádali při posledním projednávání v prosinci loňského roku o čas na vypracování závěrečných řečí. Ty by měly být předneseny ve středu a je tak pravděpodobné, že soud vynese i verdikt.
