Díky evropské dotaci pořídila nemocnice do centra 22 přístrojů za téměř 60 milionů korun. Z toho Evropský fond pro regionální rozvoj poskytl 51 milionů korun, zbývajících devět milionů bylo uhrazeno z rozpočtu Zlínského kraje. Ten také zaplatí náklady na stavební práce při úpravách prostor za přibližně 14 milionů korun.
„Dnešní den je pro naši nemocnici, ale i celý Zlínský kraj, významný. Otevřením kardiovaskulárního centra se totiž zvýší dostupnost léčby našich pacientů s onemocněním srdce a cév a nebudou muset za ošetřením dojíždět do vzdálenějších měst. Plný provoz kardiocentra začne už v pondělí 9. května, kdy už budou naši lékaři implantovat první kardiostimulátory,“ uvedl ředitel Škubal.
Ve zlínské nemocnici vznikla koncem 60. let minulého století zásluhou tehdejšího primáře interního oddělení Rostislava Lukaštíka jedna z prvních koronárních jednotek v tehdejším Československu. „Jestliže předtím byla úmrtnost na infarkt myokardu okolo 30 procent, díky monitorování nemocných se srdečním infarktem na koronárních jednotkách poklesla o polovinu na 15 procent,“ popsal vedoucí lékař kardiocentra Zdeněk Coufal. Pak nastal pokrok v léčbě poruch srdečního rytmu a Baťova nemocnice byla opět mezi prvními, ve kterých vznikala kardiostimulační centra.
Ještě koncem 80. let držela zlínská nemocnice krok s rozvojem nových metod léčby infarktu, a to zaváděním trombolýzy. V 90. letech ji však už zbytek republiky předběhl. Do popředí léčby akutního infarktu se dostává přímá angioplastika, tedy mechanické zprůchodnění uzavřené infarktové tepny. Nejbližší pracoviště pro tuto metodu bylo tehdy v Brně. „Proto vznikl tlak na vznik pracoviště intervenční kardiologie i ve Zlíně. S podporou tehdejšího ředitele nemocnice Jaroslava Přehnala a tehdejšího přednosty interny profesora Jaroslava Rybky se to podařilo. Historicky první koronární angiografie byla ve Zlíně provedena před téměř 10 lety,“ doplnil Coufal. Od té doby doposud lékaři pracoviště intervenční kardiologie uskutečnili 18 615 vyšetření koronárních tepen a za tu dobu také zasahovali u 2 822 akutních srdečních infarktů. Podařilo se jim i snížit úmrtnost na infarkt myokardu na tři procenta, což je srovnatelné s úmrtností na tuto diagnózu v celé ČR.
Statut Kardiovaskulární centrum pro dospělé byl kardiocentru ve zlínské nemocnici přiřazen k 1. lednu 2010. Zlínské kardiocentrum bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR zařazeno do sítě Komplexních kardiovaskulárních center pro dospělé (11 pracovišť zahrnujících i kardiochirurgii) a Kardiovaskulárních center pro dospělé (šest pracovišť bez kardiochirurgie). K přiznání statutu Kardiovaskulárního centra bylo nutno splnit podmínky personálního a přístrojového vybavení. Kardiovaskulární centrum zajišťuje péči v oboru intervenční kardiologie včetně nepřetržité pohotovosti v péči o akutní koronární syndromy, oboru implantací kardiostimulátorů, invazivní elektrofyziologie – diagnostika život ohrožujících poruch rytmu a intervenční radiologie – diagnostika a léčba postižení periferních cév. V těchto oblastech se jedná o jediné spádové pracoviště pro celý Zlínský kraj, tedy pro asi 600 tisíc obyvatel.
