Záhada zlínského mrakodrapu

Svého času - po kolaudaci na konci roku 1939 - jedna z nejvyšších budov v Evropě, dodnes předmět zajímavých spekulací i sporů laické veřejnosti, ale i odborníků. Proslulý zlínský mrakodrap, slavná Karfíkova "Jedenadvacítka", dnes sídlo Krajského a Finančního úřadu.

Otazník číslo 1: Kolik tahle budova měří?

Anketa:

  • Jiří Králík, Zlín, hokejový internacionál:“80 metrů.“
  • Táťána Nersesjan,Vsetín, krajská radní : „65 metrů“
  • Karel Kellner, Kyjov,turista : „60 metrů“
  • Ivan Dostál, Zlín,kameraman „99 metrů“
  • Helena Mráčková, Zlín, zaměstnankyně Krajského úřadu:“77 metrů“

V anketě se lidé příliš nemýlili, nicméně přesný nebyl nikdo. „Budova měří přesně 72 metry nad zemí, pod ní ale dalších 5 a půl,“ upřesňuje jednou provždy znalkyně, vedoucí Obuvnického muzea Miroslava Štýbrová. Budova má 16 etáží a vyhlídkovou terasu, ta je ještě částečně zastřešena. Málo známé je to, že má populární mrakodrap také podzemní etáže, využívají se nejrůzněji jako sklady materiálu i jako případný velitelský bunkr v době válečného ohrožení.

Otazník číslo 2 : Pojízdná baťovská pracovna.

Když v devadesátých letech provázel Tomáš Baťa junior jedenadvacítkou tehdejšího premiéra Miloše Zemana, dopustil se zajímavé fikce. „Na můj dotaz, jestli výtahem jezdil i jeho otec, samozřejmě přikývl,“ vzpomíná po letech expremiér Zeman. Historicky to přitom možné vůbec nebylo, budovu stavěli na konci 30. let 20. století a Tomáš Baťa zahynul v troskách letadla i se svým pilotem v roce 1932… Ani nový šéf, Jan Antonín Baťa, v pojízdné pracovně nejezdil. „Další krásná baťovská fáma,“ usmívá se Miroslava Štýbrová.

Pracovnu zprovoznili na konci roku 1939, Jan Baťa byl tou dobou dávno v emigraci před Němci. A do třetice – ani ředitelé jeho obuvnického kolosu výtahem s telefonem a umyvadlem prakticky nejezdili. Vždy tak stejně jako dnes šlo především o turistickou atrakci a zajímavý důkaz umu techniků, kteří tak ozvláštnili zlínský mrakodrap.