Kerbr se dostal do hry v 61. minutě a krátce po nástupu ostře fauloval protihráče. O chvíli později si už naběhl na Doškovo sklepnutí a rozhodl zápas, v němž mělo Slovácko především v první půli výraznou převahu. „Trenér mi říkal, abych udělal vítr, dal gól a rozhodl. Jsem rád, že jsem jeho přání vyslyšel,“ usmíval se Kerbr.
V sobotu odčinil své zaváhání z Mladé Boleslavi, kde před třemi týdny krátce před koncem utkání za bezbrankového stavu překonal vlastního gólmana Filipka a Slovácko odjelo bez bodu. „Věřil jsem, že to klukům vrátím co nejdříve a jsem moc rád, že to vyšlo už teď. Za Boleslav mi nic neúčtovali, ale teď se asi trošku prohnu,“ odhadoval jednadvacetiletý forvard.
Díky přesné trefě se stal sice hrdinou sobotního večera, ovšem jako hvězda se rozhodně necítil. „Dal jsem sice gól, ale ostatní práce na hřišti musí být příště lepší. Neuhrál jsem moc balonů, což mě mrzí. Ještě jsem zbrklý a nervózní. Potřebuji zpevnit a uhrávat míče, aby si kluci vzadu taky trochu odpočinuli,“ poznamenal syn vicemistra Evropy z roku 1996.
Jaro strávil v třetiligovém Frýdku-Místku, kde se mu dařilo, a v létě se vrátil do mateřského klubu. „Šel jsem zpátky do Slovácka s tím, že budu rád, za každou minutu v lize, ale doufám, že budu dostávat hodně šancí a že budu splácet trenérovu důvěru dalšími góly,“ zakončil Kerbr.
