Pracoviště se stane součástí anesteziologicko-resuscitačního oddělení a vyhrazeny má zatím prostory v 17. pavilonu nemocnice. Pacientům bude k dispozici zpočátku sedm lůžek, později jich bude 10.
„Lůžka DIP jsou velmi důležitá pro pacienty, u kterých je zdravotní stav po kritickém onemocnění stabilizovaný, ale ještě se u nich neobnovila jedna nebo více ze životních funkcí. Takové pacienty teď budeme moci přímo z ARO nebo JIP umisťovat na pracoviště DIP, které jsme v naší nemocnici dosud neměli. Tím se dříve uvolní lůžka potřebná pro akutní případy. Nové pracoviště je personálně i přístrojově zajištěno,“ sdělil ředitel nemocnice Bohuslav Škubal.
Dodal, že lůžek DIP je ve Zlínském kraji nedostatek. „Vzhledem k tomu nás oslovila Všeobecná zdravotní pojišťovna, zda bychom o DIP měli zájem. Lze předpokládat, že pacientů vyžadujících delší intenzivní péči bude přibývat. Proto jsme začali pracoviště DIP budovat. Zajistíme tak lepší péči našim pacientům,“ poznamenal Škubal.
Zlínská nemocnice je druhou nemocnicí ve Zlínském kraji, která má DIP. Dosud bylo jen 10 těchto lůžek v Uherskohradišťské nemocnici.
„Dočasně jsme nové pracoviště umístili do 17. pavilonu. Ještě letos je v plánu komplexní rekonstrukce pavilonu 12 tak, aby vyhovoval potřebám DIP. Pracoviště tam bude mít podobu boxovému systému. Předpokládáme, že v lednu 2012 bychom mohli pracoviště DIP přestěhovat už do nových prostor, ve kterých však bude už 10 lůžek,“ řekla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči zlínské nemocnice Monika Dlesková.
Lůžka DIP jsou určena pacientům, kterým průměrná ošetřovací doba na lůžku ARO nebo jednotky intenzivní péče nestačí k přechodu do standardních životních podmínek. „Nejčastěji se jedná o dospělé pacienty, kteří kromě základní diagnózy, jako je třeba chronické plicní onemocnění, těžké koronární a cévní příhody, pacienti po vážných úrazových stavech a podobně, trpí řadou závažných komplikujících onemocnění a vyžadují dlouhodobou umělou plicní ventilaci. Ta je součástí komplexní léčby, která vede k obnovení schopnosti spontánního dýchání. Na DIP se postaráme o postupné odvykání pacienta od umělé plicní ventilace,“ uvedla příklad vrchní sestra ARO Terezie Koníčková.
Podle zahraničních údajů představuje počet lůžek dlouhodobé resuscitační a intenzivní péče asi 20 procent všech lůžek této úrovně: na čtyři lůžka akutní připadá jedno lůžko dlouhodobé (náklady na něj jsou asi o 40 procent nižší). Průměrná ošetřovací doba akutních lůžek typu ARO a JIP je zhruba šest dní. Pro dlouhodobou péči přesahuje průměrná ošetřovací doba tři až čtyři týdny.
„V zahraniční na ni navazuje intenzivní péče v zařízeních s dlouhodobou péčí typu LDN nebo intenzivní domácí péče. Když není zajištěna návaznost, umírají pacienti poměrně často do sedmi dnů po přeložení do standardní péče. I to dokládá důležitost zřizování lůžek DIP,“ uzavřel ředitel Škubal.
