Milovníci historie na železnici: Nesedláme koníčka, ale superkoně

Běžný vlak na železnici už nechají lidé projet prakticky bez povšimnutí. Když se ale tu a tam objeví nad krajem bílý kouř z parní lokomotivy, která táhne třeba sto let staré vagóny, uvede to do stádia nejvyšší pohotovosti a pozornosti vnuky i jejich pradědečky. Čím to? Historie na kolejích prostě táhne.

„Železnice je mým superkoněm, znám ale určitě řadu lidí, kteří o její historii vědí daleko více než já,“ zůstává skromný Martin Šůstal z občanského sdružení Kroměřížská dráha. Vedle něj existují další dvě:Valašská společnost historických kolejových vozidel ve Valašském Meziříčí a také Společnost pro obnovu rajnochovické lesní železnice. Celkem zhruba padesátka nadšenců a fajnšmekrů, kterým učarovala historie vlaků a lokomotiv, ale nejen jich…

Kroměřížští se kromě organizování jízd zvláštních historických vlaků zaměřují i na splnění jednoho velikého snu. Rádi by nejlépe přímo v prostorách kroměřížského nádraží v dohledné budoucnosti otevřeli regionální železniční muzeum. Mají už spoustu unikátních předmětů od výpravčích plácaček až třeba po dobové závory anebo jedinečné historické uniformy. „Uvidíme, jak se vše vyvine,“ říká mimořádně činorodý Šůstal, který patří do velké „ajznboňácké rodiny“ i svou profesí, pracuje jako strojvůdce.

Stejně čilí jsou kolegové ve Valašském Meziříčí. V tamějším depu se starají už o pět historických lokomotiv, dvě parní, Matěje a Ferdinadku a tři motorové, také ony mají svá jména, konkrétně Hop, Skokan a Pilštyk. „Právě Matěj absolvoval na začátku října jízdu v rámci Dne kraje, osvědčil se a lidé byli z jízdy přímo nadšeni,“ vybavuje si ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah ve Zlíně Ludvík Urban.

Množství vagónků, kolejí a nově také budovou bývalého Ředitelství arcibiskupských lesů v Rajnochovicích schraňuje jako poklad Společnost pro obnovu rajnochovické lesní železnice. V majetku mají nadšenci také tři úzkokolejné lokomotivy. Vše tvoří skvělý arzenál pro prosazení myšlenky vybudování muzea i jedinečného hlavního nádraží lesní železnice. „Ten sen by se měl naplnit už v příštím roce,“ dodává s potěšením Šůstal.