V žádosti ministerstvu kromě jiného uvedla, že za majetek zestátněný dekretem prezidenta Beneše o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, dosud nebyla rodině průmyslníka stanovena ani vyplacena žádná náhrada.
Ministerstvo financí řízení o žádosti zastavilo, a to proto, že žádost trpěla vadami, které nebyly ani přes výzvu ministerstva odstraněny. Městský soud v Praze žalobu Dolores Liljana Bata Arambasic zamítl.
Nejvyšší správní soud nyní zamítl její kasační stížnost proti rozsudku městského soudu. Soudci Nejvyššího správního soudu v zásadě potvrdili postup žalovaného ministerstva financí, které správně po advokátovi žadatelů požadovalo kromě jiného plné moci a upřesnění identity žadatelů. Protože nic z toho advokát nedoložil, ministerstvo řízení o žádosti správně zastavilo.
„Rozhodnutí o zastavení řízení bylo odůvodněno i tím, že žadatelé nepředložili žalovanému plné moci prokazující zmocnění advokáta jednat jejich jménem a že nedoplnili své identifikační údaje. Žalovaný zcela správně vyzval žadatele k odstranění těchto nedostatků. Jelikož však tyto podstatné vady žádosti, které brání jejímu projednání, nebyly ani přes výzvu žalovaného odstraněny, byl naplněn důvod pro zastavení řízení,“ uvedl soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn.
Dolores Liljana Bata Arambasic neuspěla u českých soudů a NSS kvůli administrativním chybám navzdory tomu, že Benešovy dekrety náhradu za zabavený majetek průmyslníka předpokládaly. Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, v čele podniku jej nahradil. Pod jeho vedením továrny i město Zlín prošly největším rozvojem. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde v roce 1965 zemřel. V Jižní Americe nyní žije asi 80 členů jeho rodiny.
Po druhé světové válce justice Jana Antonína Baťu v Československu v nepřítomnosti označila za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy v Československu byl znárodněn Benešovými dekrety. Většina historiků se ale přiklání k tomu, že J. A. Baťa byl odsouzen nespravedlivě. Před několika lety se Baťa dočkal rehabilitace a ve Zlíně mu místní postavili nedaleko krajského úřadu sochu.
Dolores Liljana Bata Arambasic se narodila 10. června 1948 v Sao Paulu jako dcera Ljubodraga Arambasic a Ludmily Amálie Baťové a je tudíž vnučkou Jana Antonína Bati a Marie Baťové. Do svých 15 let žila v Batatuba, malém průmyslovém městě, založeném dědečkem Janem A. Baťou. Později se rodina přestěhovala do Sao Paula, aby Dolores mohla pokračovat ve studiu. Přestože je rodilá Brazilčanka a mluví portugalsky, anglicky a srbochorvatsky, pod vlivem maminky Ludmily a dědečka Jana Antonína se vždy ztotožňovala především s českou kulturou, s její hudbou, lidovými tanci a literaturou a dodnes mluví i česky.
Od roku 1985 se začala podílet na obrození české kultury v Brazílii. Spolu se svojí maminkou vstoupila do Československo-brazilského spolku (dnes Česko–brazilský spolek) v Sao Paulu, kde do roku 1989 vykonávala funkci kulturní ředitelky. Spolu se svou dcerou Guimar, zootechničkou, řídí rodinnou zemědělskou usedlost. Kromě toho je matkou dalších dvou dcer, Roberty a Ludmily, a babičkou Yasmíny a Antonína.
