Podle informací agentury Mediafax měl být útočníkem Karel Musela, bratr zbrojařského magnáta figurujícího v kauze nákupu předražených Pandurů a bývalý šéf firmy Aircraft Industries.
Podle serveru lidovky.cz jsou údajně mrtvými Pavel Vach a Petr Veselý z vedení firmy. Kromě zastřelených tři mužů byla při incidentu lehce zraněna jedna žena na hlavě. Podle informací Mediafaxu jde o generální ředitelku Aircraft Industries Ilonu Plškovou. „Byla ošetřena na chirurgii uherskohradišťské nemocnice, jednalo se o lehké zranění hlavy způsobené výstřelem,“ sdělil mluvčí uherskohradišťské nemocnice Jan Karásek. Totožnost mrtvých a zraněné ženy však policie ani záchranáři nechtěli potvrdit.
Mluvčí zlínské policie Jana Bartíkové nicméně uvedla, že jedním z mrtvých je útočník, který po střelbě spáchal sebevraždu. K tomu mělo dojít ještě před samotným zásahem policistů, kteří byli na místo, včetně zásahové jednotky v počtu 24 mužů, přivoláni před čtvrtečním polednem, kdy byla událost nahlášena.
Policisty přivolali na pomoc zaměstnanci firmy. Agentuře Mediafax to řekl náměstek krajského ředitele policie Zlínského kraje Jaroslav Vaněk. „Žádné bližší informace k pachateli ani k obětem poskytovat nebudeme. Vyšetřování je teprve na začátku. Zatím mohu jen říct, že muž střílel krátkou střelnou zbraní,“ konstatoval Vaněk.
Útočník měl vniknout do areálu kunovické firmy a zřejmě vzít i rukojmí a za nevyjasněných okolností spustit palbu. Podle neoficiálních informací měl Musela střílet ze msty, údajně si myslel, že právě oni dva stojí za záhadným pádem jeho bratra Pavla. Ten v říjnu 2008, kdy ministerstvo obrany s rakouskou zbrojovkou Steyer připravovalo novou smlouvu o transportérech Pandur, utrpěl na lovu těžký úraz při pádu z posedu. Vážně si poranil mozek a ztratil paměť.
Do firmy dorazil odpoledne i krajský státní zástupce Roman Kafka. „Pravděpodobně povedeme trestní řízení pro zločin vraždy spáchaný na více osobách a zločin braní rukojmích, rovněž na více lidech,“ doplnil Kafka. Dodal, že v odpoledních hodinách přijeli i znalci, kteří začali vyhodnocovat stopy. „Zahájili jsme výslechy svědků, kteří byli na místě činu, i lidí, kteří tam sice nebyli, ale mohli by k případu poskytnout cenné informace. Jsou to například příbuzní jak útočníka, tak poškozených,“ sdělil Kafka.
Státní zástupce poukázal také na skutečnost, že útočník musel se zbraní přejít přes vrátnici přísně střežené firmy. „Hodláme vyhodnotit kamerové záznamy o jeho příjezdu a příchodu do budovy,“ uzavřel Kafka.
run_function(‚id‘,’28‘,’13918′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚197‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚13918‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’28‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
Aircraft Industries je Firmou roku 2011 ve Zlínském kraji
Kunovický výrobce letounů L 410 Aircraft Industries je Firmou roku 2011 ve Zlínském kraji, na trhu působí už od roku 1936. Při střelbě v areálu letecké společnosti ve čtvrtek před polednem podle posledních informací zemřeli tři lidé včetně útočníka.
Kunovická letecká firma působí na trhu už od roku 1936, kdy v Kunovicích vznikl pobočný závod továrny na letadla Avia Letňany. V roce 1969 byl poprvé zalétán snad nejúspěšnější výrobek kunovického závodu, letoun L 410. Tohoto stroje bylo v různých verzích a modifikacích do současnosti vyrobeno přes 1100 kusů a výroba i nadále v podstatě bez přerušení pokračuje.
Na začátku 90. let byla struktura původně státního podniku změněna na akciovou společnost a zprivatizována. Jeho stoprocentním vlastníkem se stal holding Aero. Situace doznala změny až po roce 1996, kdy po mimosoudním vyrovnání bylo 29 procent akcií převedeno na věřitelské firmy. V roce 1998 se většinovým akcionářem stala americká společnost Ayres Corporation Inc. a od této společnosti podnik v srpnu roku 2001 odkoupila společnost Moravan Aeroplanes Otrokovice a současně byla založena společnost Letecké závody.
V září roku 2005 se vlastníkem stala firma Pamco a byla vytvořena opět nová společnost.
Podnik nyní vystupuje pod názvem Aircraft Industries. V červnu roku 2008 se vlastníkem 51 procent akcií podniku stala významná ruská průmyslová společnost Ural Mining and Metallurgical Company.
Představenstvo společnosti je čtyřčlenné. Jeho předsedou je Oleg Meljukchov, členy Vladimír Kolotuškin, Pavel Vach a Petr Veselý. Právě dva posledně jmenovaní se měli stát obětmi střelby bratra bývalého člena představenstva Aircraft Industries a zbrojařského magnáta Pavla Musely, Karla. Oba jmenované údajně Karel Musela vinil za bratrovo zmrzačení. Pavel Musela mimo jiné figuroval v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur, kdy podle médií měl informace k vyšetřování údajné korupce při miliardové zakázce. V říjnu 2008, kdy ministerstvo obrany s rakouskou zbrojovkou Steyr připravovalo novou smlouvu o transportérech Pandur, však na lovu utrpěl těžký úraz při pádu z posedu a od té doby ztratil paměť.
Při čtvrteční střelbě byla zraněna i ředitelka společnosti Ilona Plšková.
Firmě se ekonomicky dařilo, rok 2010 byl pro ni ekonomicky vůbec nejúspěšnějším od založení společnosti. Tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb v roce 2010 činily 1,2 miliardy korun, meziročně o 49 procent více. Zisk proti roku 2009 vzrostl téměř 1,4 krát, a to z 125,55 milionu na 173,58 milionu korun. Počet prodaných letounů zákazníkům vzrostl od roku 2008 ze tří letounů, v roce 2009 na šest letounů a na devět letounů v roce 2010. V tomto roce do září firma zatím dodala osm letounů L 410 UVP-E20.
Karel Musela – malíř krásných obrazů
Karel Musela, bratr bývalého člena představenstva společnosti Aircraft Industries a zbrojařského magnáta Pavla Musely, byl mimo jiné malířem krásných obrazů. Při střelbě v areálu letecké firmě ve čtvrtek však podle zatím dostupných informací měl údajně právě on zřejmě zastřelit tři lidi včetně sebe.
Musela se narodil 10. června 1955 v Karlových Varech. Byl vyučený v oboru automechanik a vystudoval SPŠ strojnickou v Lokti nad Ohří. Maloval ze záliby už v dětství pro sebe a pro přátele. Až v Kunovicích si jako zaměstnanec Aircraft Industries měl uvědomit, že většina populace na Slovácku má k výtvarné činnosti mnohem blíže než kdekoliv jinde.
„Zdejší lidé milují květiny a přírodu, jako by si více vážili krásy a života, který toto všechno nabízí a je presvědšený, že toto vnímání zajímavých a krásných věcí je činí duševně mnohem bohatšími,“ popsal Musela na webové prezentaci, na které představuje své obrazy.
Jméno Karla Musely se však před časem objevilo v médiích v jiné souvislosti. Měl za to, že za zraněním jeho bratra, bývalého člena představenstva společnosti Aircraft Industries a zbrojařského magnáta Pavla Musely, byly právě obchody se zbraněmi. Pavel Musela totiž figuroval mimo jiné v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur, kdy podle médií měl informace k údajné korupci při miliardové zakázce. V říjnu 2008, kdy ministerstvo obrany s rakouskou zbrojovkou Steyr připravovalo novou smlouvu o transportérech Pandur, však na lovu utrpěl těžký úraz při pádu z posedu. Při něm si vážně poranil mozek a ztratil paměť.
Pavel Musela – bývalý zbrojní magnát
Bývalý zbrojařský magnát Pavel Musela, který se mimo jiné podílel na několika miliardovém obchodu s obrněnými transportéry Pandur, je po vážném úrazu na lovu v roce 2008, nesvéprávný. Na svou podnikatelskou minulost si nepamatuje.
Je přitom bratrem Karla Musely, který je zřejmě tím mužem, který ve čtvrtek zastřelil v Kunovicích dva lidí a poté i sebe. Ozbrojený útok mohl zřejmě s trvale nemohoucím Pavlem Muselou souviset.
Padesátiletý zbrojař Pavel Musela, který byl kvůli vazbám na francouzské zbrojní koncerny přezdíván francouzská spojka, byl v minulosti generálním ředitelem společnosti Omnipol. Také přispíval na volební kampaň ČSSD a byl přítelem Stanislava Grosse.
V Pardubicích vlastní společnost T-CZ, která byla dříve výrobcem známého radiolokátoru Tamara. Musela také obchodoval se zbrojním materiálem pod společností Pamco. Následně se také dostal do vedení kunovického výrobce letadel společnosti Aircraft Industries, kde byl členem představenstva. Právě jeho působení v kunovické společnosti mohlo také souviset se vražednou střelbou, kterou měl spáchat jeho bratr Karel ve čtvrtek přímo v této firmě.
V říjnu roku 2008 údajně Pavel Musela spadl z posedu a utrpěl otevřenou zlomeninu lebky s velmi vážným poraněním mozku. Navíc si přerazil několik žeber a krček kloubu na noze. Kvůli zranění si vůbec nepamatuje, co se mu stalo, ani na své podnikatelské aktivity. Útok na vedení společnosti tak mohl být pomstou za bratra.
Kriminalisté vyšetřovali Muselovo zranění jako nehodu, ale postupem času se jim zdála celá řada okolností podezřelá. Na lovu s ním byl pouze známý Luboš Novotný, který uváděl, že Musela spadl z posedu nešťastnou náhodou a poté ušel několik metrů, než se skácel.
Přizvaný znalec z oboru forenzní biomechaniky vyloučil, že by se Muselovo tělo mohlo dostat na místo nálezu pádem z posedu a vyloučil, že by si pádem mohl způsobit najednou tak masivní zranění hlavy a hrudníku.
Kvůli získaným indiciím byl Luboš Novotný obviněn a později obžalován z pokusu o vraždu Musely. Podle obžaloby měl oběť tlouci pažbou pušky, na které byly nalezeny stopy krve. Bylo jí ale tak málo, že experti nedokázali zjistit DNA.
Nakonec ale Krajský soud ve Zlíně Luboše Novotného zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů.
Muselovo jméno se naposledy objevilo v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti, kterou vyšetřuje česká a švýcarská policie. MF DNES letos v lednu upozornila, že několika lidem blízkým ČSSD před jedenácti lety zřejmě přistály na účtech miliony korun, jež měly souvislost s prodejem státních akcií tehdejší Mostecké uhelné společnosti.
Švýcarské úřady dokladovaly, že kupec 46 procent akcií mosteckých dolů, švýcarská Investenergy, těsně po rozhodnutí vlády o prodeji v srpnu 1999 poslal obří provizi pět milionů dolarů (přes 170 milionů Kč) na účet na Gibraltar. K němu měl přístup právě Grossův přítel Pavel Musela. Gross byl tehdy šéfem poslanců ČSSD. Provize byla velmi vysoká, celková cena státního podílu totiž byla zhruba 18 milionů dolarů.
Švýcaři zjistili, že Musela peníze dále rozděloval. A část jich přes Kypr doputovala k dalším dvěma Čechům, podle dokumentů švýcarských úřadů jde o jména Jiří Martinek a Antonín Sýkora. Martinek tehdy pracoval v Grossově kanceláři jako jeho poradce.
