„Zlínský kraj je skutečně kouzelný svou rozmanitostí, tak jak jsem to ostatně našla v propagačních materiálech Centrály cestovního ruchu Východní Moravy,“ osvědčuje nezvyklý postřeh a orientaci v kraji Dagmar Merašická z Prahy. Ta je pozoruhodná svou náklonností k východu naší republiky. „Myslím, že máte přímo skvělý kraj, krásnou přírodu, hory, památky a skvělou kulturu. Nedávno jsem byla třeba ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, chystám se s přáteli do Zlína. Moc vám pomohla dálnice, které teď už prakticky vede až do Zlína,“ prokazuje znalosti erudovaná ekonomka.
A má kus pravdy. Prakticky sousední jsou dvě vesnice na Zlínsku. Zatímco Hrobice působí pro návštěvníky až maličko morbidně, náladu si určitě spraví v nedaleké Veselé.
Určitou raritou jsou na východě kraje hned tři obce s názvem Bečva. Jsou seřazeny pěkně za sebou směrem ke slovenské hranici Dolní, Prostřední i Horní Bečva mají znaný potenciál především v turistickém ruchu.
Pro neznalého hrozí, že se v kraji může pěkně zamotat. Loučku najdete jak na Vsetínsku, tak na Zlínsku. Lukov si nesmíte zaměnit se sousedním Lukovečkem. Stejně tak mírně mate Lhota, ta je nedaleko Zlína i Vsetína, pozor, nesplést se Lhotskem na rozmezí obou regionů. K tomu Dolní i Horní Lhota, Velká Lhota, Ostrožská i Francova Lhota. „Tak to už je opravdový oříšek i pro navigaci,“ usmívá se cestovatelka Merašická. A to nemluví o Kunovicích, které jsou na Slovácku i na Valašsku. Dalším rébusem je pak Lešná. Obec nedaleko Valašského Meziříčí je paradoxně méně v povědomí než lokalita, kde je známá zlínská zoologická zahrada, tahle Lešná je ovšem jen místopisným názvem, nikoliv samostatnou obcí.
Některé názvy skutečně svádějí k tomu, aby se zapátralo po jejich původu. Unikátní jsou například Vidče, Ublo či Neubuz. Zajímavě určitě zní Hovězí stejně jako Chomýž. Pozoruhodné jsou pak názvy kontrastní,vedle Hluku třeba Tichov. „I proto mám váš kraj ráda,“ říká Merašická. A dává tak příklad domorodcům, kteří vlastně ani nevědí, jaké názvoslovné poklady ve svém okolí mají.
