„Listopad 89 ovlivnil můj život naprosto radikálně, koncem osmdesátých let jsem už měla pocit, že tu marnost prostě nezvládnu.“ Náměstkyně zlínského primátora Alena Zubalíková si ale také posteskne. „Z úplně jiných důvodů se mi jakoby podobné pocity občas vracejí, důvodem je ale spíše neskutečný příklon ke konzumnímu způsobu života. Neškodí, když se občas zamyslíme, kam společnost vlastně spěchá.„
„Jasně že můj život revoluční změny naprosto ovlivnily, určitě bych nemohl dělat práci, kterou dělám,“ vrací se o 22 let zpět další z náměstků Ondřej Běták. „Kdyby se doba a poměry nezměnily, nabízí se hypoteticky, že bych dělal náměstka na Městském národním výboru, ale to bych určitě nechtěl,“ bere věc s nadsázkou.
„Na tu dobu si moc dobře vzpomínám, s tehdy malým synem, kterého jsem nosil na ramenou, jsme byli hodně častými hosty na náměstí před radnicí, vybavuji se chlad tehdejšího počasí, ale jakési teplo v duši, že se něco zásadního mění,“ vzpomíná náměstek primátora Miroslav Kašný. „Nezapomenutelným zážitkem byl třeba prosincový příjezd pana Bati, tehdy bylo náměstí doslova narvané,“ vybavuje si.
„Samozřejmě, že to ovlivnilo i můj život,“ přidává ke kolegům Bedřich Lansfeld, náměstek zlínského primátora. „Vím, že žijeme v hodně hektické době a myslím, že by každý měl i v tom honu za prací a výdělkem vnímat i jiné hodnoty. Umět si i odpočinout, na tohle bylo před lety určitě více času. Proto možná i nostalgie některých lidí. Já ten klid hledám především při svých cestách do přírody, dokážu úplně vypnout, jsem v jiném světě,“ popisuje náměstek Lansfeld, který je známým ornitologem.
