Projekt je zaměřený na ochranu vody v krajině – mokřadů, zatopených lomů, studánek a podobně. Ochránci si dali za cíl zmonitorovat a obnovit studánky, provést zoologický průzkum tří významných přírodních lokalit a obnovit mokřadní plochy.
S obnovou mokřadních tůní a opravou studánek začali ochránci přírody na podzim. „Zaměřili jsme se především na obnovu tradičních, ale zanedbaných studánek, ke kterým mají místní lidé a turisté historicko-kulturní vazby a osobní vztah. V plánu projektu bylo zmapovat studánky a prameny na východní Moravě a vybrat z nich 10 ohrožených nebo nedostatečně zakrytých. Vybrané studánky vždy vyčistíme, zastřešíme a necháme u nich provést certifikované rozbory vody,“ konstatoval Miroslav Dvorský z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.
Vyčištění a otevření se už dočkala například studánka na Píškové, o její vyčištění se postaraly děti z oddílu mladých ochránců přírody Falco. „Uspořádali jsme také výpravu Za studánkami Hostýnských vrchů, na níž putovaly děti s průvodci po studánkách v okolí památného vrchu Hostýna a Tesáku, dozvěděly se jejich příběhy, vyčistily je a měřily fyzikální vlastnosti vody. Zastřešili jsme také vybrané studánky a u šesti z nich jsme již odebrali vzorky vody a nechali provést akreditovaný rozbor,“ konstatoval Dvorský.
Ochránci už také obnovili nebo vytvořili na šesti lokalitách celkem 15 drobných vodních ploch. „Vytvořené tůňky na mokřadní louce v údolí Babská u Velkých Karlovic, na Hradisku v Rožnově pod Radhoštěm, v podmáčené olšině na Raťkově v blízkosti Čartáku, na mokřadu Rybníky v Hrachovci, v Rákosině ve Stříteži nad Bečvou a Choryňském mokřadu se tak pro příští roky stanou novým domovem pro řadu bezobratlých živočichů a zejména obojživelníků, kterých celosvětově ubývá,“ podotkl Dvorský. V rámci projektu ochránci přírody také odstranili porost orobince širolistého a náletové dřeviny na tůni v Malé Hanzlůvce u Velkých Karlovic.
Odborníci provedli rovněž inventarizační průzkumy na celkem třech mokřadních lokalitách, které jsou přírodovědně cenné a podle Dvorského je žádoucí, aby byly vyhlášeny jako zvláště chráněná území. Jedná se o mokřad Rybníky v Hrachovci u Valašského Meziříčí, říční nivu spojené řeky Bečvy s přilehlými lužními lesy a vytěženými zavodněnými štěrkovnami od obce Choryně až po hranici okresů Vsetín a Přerov a třetí lokalitou je zatopený lom v obci Opatovice u Hranic na Moravě. Ochránci přírody zde zmapovali výskyt zejména zvláště chráněných živočichů, převážně ptáků, savců, obojživelníků a plazů. Průzkumy budou pokračovat i příští rok.
„Na základě výsledků zpracujeme pro krajské úřady ve Zlíně a Olomouci seznam chráněných druhů živočichů s návrhem na vyhlášení jednotlivých lokalit jako nových zvláště chráněných území,“ dodal Dvorský.
