Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig agentuře Mediafax řekl, že výrok soudu nemá na výši případného trestu pro oba muže žádný vliv. „Verdikt je pouze akademický a má význam pro další podobné procesní postupy českých soudů,“ řekl. Verdikt by však podle něj mohl v krajním případě vyústit v kárnou žalobu na konkrétní soudce, kteří ve složité kauze udělali procesní chyby.
Ministr Pospíšil podal stížnost u Nejvyššího zákona v Brně na porušení zákona v neprospěch Vaškůje a Nedbálka, protože se domníval, že v průběhu kauzy zlínský soud i odvolací olomoucký vrchní soud při opatřování některých důkazů procesně chybovaly a že soudy vrátily v rozporu se zákonem rozsáhlý případ státnímu zastupitelství k dopracování.
Stanislav Nedbálek (43) jako předseda představenstva společnosti Discovery Travel a Roman Vaškůj (49) jako generální ředitel téže společnosti měli podle obžaloby připravit v roce 2004 machinacemi s minerálními oleji a leteckým petrolejem stát na spotřební dani o více jak 157 milionů korun. Mužům za to hrozí až desetileté vězení.
Státní zástupce ve středu u Nejvyššího soudu podobně jako ministr Pospíšil uvedl, že vrácení případu k došetření zvýhodňuje oba obžalované muže. „Oddaluje se tím projednání závažné kauzy před soudem,“ řekl žalobce. Advokáti Vaškůje a Nedbálka kontrovali, že důkazy, které mají žalobci k dispozici, nestačí k tomu, aby oba muži vůbec stanuli před soudem.
Rozhodnutí o vrácení obžaloby zůstává i po verdiktu Nejvyššího soudu v platnosti. „Je nyní na státním zástupci, jak bude dál postupovat. Nejvyšší soud nemůže v kauze vyvíjet nějakou aktivitu a předjímat další vývoj a možná rozhodnutí,“ řekl předseda senátu NS František Púry.
Roman Vaškůj je známým především z kauz týkajících se rozsáhlých podvodů s lehkými topnými oleji. Za daňové úniky z let 1994 a 1995 jej soudy poslaly na 7,5 let do vězení. Před nástupem trestu však utekl do zahraničí a policie jej dopadla až loni v Rakousku.
Podnikatel, který si nyní již odpykává vyměřený trest ve věznici v Liberci, je také spojován s kauzou bývalého místopředsedy vlády a senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Měl se údajně pokoušet uplatit klíčovou svědkyni, aby svoji výpověď, v níž obvinila Čunka z korupce, ještě před zahájením soudního jednání stáhla.
