Pravda ale je, že František Mikulička zůstal jediným „duklákem“, který svůj život spojil s mrakodrapem. A to tím zlínským, populární jedenadvacítkou, tedy 21. budovou zdejšího obuvnického areálu. Dnes je po obuvnickém impériu veta, ale majestátná budova dál zdobí Zlín. Sídlí tu vedení Zlínského kraje, Finanční úřad Zlín a také Mikulička. Dnes zralý muž, který coby jinoch získal v roce 1979 s Duklou fotbalový titul, jako dvacetiletý ušák s takovými borci jako Fiala, Vízek, Nehoda, Macela, Štambacher a další.
Pak okusil ligu také v týmu brněnské Zbrojovky, hrál i jinde, řadu let trénoval, ale už více než tři roky má na starosti coby správce nejvyšší budovu východní Moravy.
„Jaké to bylo, vyměnit fotbalovou jedenáctku za tuhle jedenadvacítku?“
„Stalo se tak v červnu 2008, to víte, že to bylo jiné než na hřišti, člověk se tu musel seznamovat s úplně jinými věcmi, než jsou kopačky, taktika na hřišti nebo pohled na tabulku…“
Mikulička se za tři a půl roku dokonale zaběhl do sehraného nefotbalového týmu a zná v nejvyšší budově kraje snad každý kout. Jde totiž už od doby vzniku koncem třicátých let minulého století o stavbu hodně specifickou. „To určitě ano, běžný návštěvník se logicky nemůže dostat všude, taková stavba musí mít dokonalé technické zázemí. Je tu technologický i bezpečnostní velín, strojovny vzduchotechniky a výtahů, ale také bývalý kryt pod budovou. To všechno musí klapat, aby bezchybně fungovala celá budova,“ říká znalec místních poměrů.
Známým unikátem je pojízdná pracovna šéfů obuvnického koncernu, ale také ostatní zdviže nepostrádají zajímavost. „Lidé obdivují i náš páter noster, jak se říká dvoumístnému výtahu, daleko rychlejší jsou pak čtyři osobní, ujedou za vteřinu 2 a půl metru, ale jezdily ještě rychleji, až 3 a půl metru za vteřinu,“ dává najevo zdejší exfotbalový správce dokonalou znalost budovy.
A přidává ještě další. „Když se umývají zvenčí okna, musí nastoupit horolezci, pomáhají si slaňováním a k dispozici je jim také „kočka“, unikátní zařízení, z něhož dávají třeba v patnácté etáži zlínskému mrakodrapu novou, čistou tvář,“ vysvětluje další zajímavost správce s fotbalovými geny František Mikulička.
