„Za kamny nic nevyřeším, chce to dobře se obléct a zahřát se prací,“ směje se jedenaosmdesátiletý nesmírně čilý Bohumil Slovák z Provodova na Zlínsku. Právě si z dovezeného dřeva připravuje pomocí pily a velké sekyry, které mistrně a hravě zvládá, zásoby na zimu. „Dřevo se určitě bude hodit, teď jde o to, jestli letos zima vůbec přijde.“ Svým tempem dokazuje, že ho síly neopouštějí ani po zdolání osmdesátky, „Letos mi bude dvaaosmdesát, pohyb je základ, cítím se velmi dobře a jsem rád, že je zima jaká je,“ říká s nadhledem.
Ani stavbaři nezažívají čas klidu. Dvaatřicetiletý Petr Lukáš ze Slavičína pracuje na stavbě rodinného domu. „Počasí vyhovuje, stihneme a vyděláme daleko více, než kdybychom odpočívali a chodili třeba lyžovat,“ nezlobí se na naprosto atypickou zimu ani on. Má zajímavou přezdívku. Parťáci mu říkají Šebrle po olympijském vítězi v desetiboji. „Je to tak, myslím, že je to proto, že zvládám více profesí, jsem ale vyučený zedník.“ „Je zbytečně skromný, uživil by se jako pokrývač, tesař, zedník, obkladač, elektrikář a v řadě dalších odborností,“doplňuje parťák Radek Puškár. Jejich parta ještě odpočívat nechce. „Počasí nám sedí, vyděláme nějakou korunu, doma by nás to nebavilo.“
Čtyřiasedmdesátiletá Marie Vavřičková ze Zlína se současnému počasí nestačí divit. Vždy jako první mívá ve Zlíně často už v polovině ledna sněženky coby první předzvěst jara. „Letos je ale všechno úplně jinak, vůbec mi nezamrzly ani růže, teď se hned po Novém roce objevily petrklíče, to za více než půlstoletí, co se kytkám věnuji, nepamatuji,“ nestačí se divit letošní nezvyklé péči paní přírody o ty, kteří nemají rádi zimu v její pravé podobě.
Předpověď počasí slibuje i v dalších dnech teploty nad bodem mrazu, nejchladnější má být až třetí lednová dekáda, kdy by se měla zima projevit v plné parádě se sněhem a mrazivými teplotami.
