„Pes se nám ztratil odpoledne,“ vzpomíná majitel pan Robert. „Nikde jsme jej nemohli najít, manželka strávila bezesnou noc, netušili jsme, kde může být. Přitom jde o rodinného miláčka, který nám moc chyběl…„
Psí příběh se odvíjel asi takto: na jedné z dopravně frekventovaných ulic se Max dostal do kolize s nákladním vozem. Všímaví lidé viděli zraněného psa a rychle zavolali pomoc. Odchytová služba městské policie zraněné zvíře neprodleně naložila a odvezla na veterinární ošetření. „Do toho psa jsem se zamilovala málem na první pohled, měl řadu pohmožděnin a zlomenou přední packu, ale nesl to velice statečně, byl označen čipem, jenže identifikace nefungovala, kdyby se majitel nepřihlásil, byla jsem rozhodnutá si jej nechat, tak se mi zraněný pejsek líbil,“ vypráví s krátkým odstupem paní veterinářka.
Lidský příběh měl další dimenzi. „Snažili jsme se Maxe hledat všude, mimo jiné jsme se ptali i v útulku pro zvířata v nouzi, vylepovali jsme letáky s údaji o psovi. Ale nepomáhalo nic,“ vypráví majitelka Martinka. „Až ráno přišla skvělá zpráva, proběhl totiž kontakt mezi útulkem a paní veterinářkou, v útulku jsme na sebe nechali telefon a když nám zavolali, že je Max, byť zraněný, na světě, byli jsme moc šťastní,“ smějí se mladí manželé. Pes už je opět doma, má nový pelíšek, ale po prvotním ošetření ho ještě čeká po odpuchnutí zlomené vřetenní kosti další lékařský zákrok. Snad pomůže obyčejná dlaha, možná bude nutná operace….
„To teď není rozhodující, chceme především poděkovat všem, kteří nebyli lhostejní a pomohli nám našeho Maxe znovu najít a původně smutný příběh dotáhnout do dobrého konce…“
