Jak chodí obuti krajští radní? Pracují v baťovském mrakodrapu. Jsou tudíž pod dohledem

Zdaleka nejen v kancelářích baťovského mrakodrapu, ale také na cestách, v autě i na stavbách, na polích, ve školách, v domovech pro seniory. Tam všude a ještě na mnoha dalších místech se dnes a denně dostanou radní Zlínského kraje. Adekvátně jejich variabilnímu programu musí být také obouvání. Měli by o ně dbát více než „obyčejní smrtelníci". Musejí reprezentovat a navíc v jednom ze symbolů kdysi slavného československého a českého obuvnictví populárním zlínském mrakodrapu jsou symbolicky pod permanentním dohledem zakladatelů obuvnické slávy Zlína z rodiny Baťovy i jejich pokračovatelů v třicetitisícovém gigantu zvaném Svit.

Já jsem Baťovi trošku nevěrný, říkával, že se mají boty obden střídat, aby si takříkajíc odpočinuly. Jenže já to mám tak, že když si na některé boty zvyknu, tak se s nimi sžiju, že je nosím co nejdéle, pochopitelně dokud zachovávají i navenek reprezentativní tvář. Potřebuji navíc kvůli zvýšenému nártu boty i pěkně široké, jakmile mi padnou, jsme kamarádi. Když už nemohou z důvodu opotřebovanosti reprezentovat, rád je využívám při polních pracích. Jinak ale na boty musím dbát, když třeba jedeme ze stavby silnice, musím si je ještě před návratem přejet. Špinavé boty jsou opravdu špatná vizitka, ať žijí samolešticí krémy,“ směje  se hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a ukazuje naleštěné velké i široké kožené polobotky velikosti 46.

Největší „přezouvačkou“ je mezi členy Rady kraje radní Milena Kovaříková. „Do práce denně dojíždím hodinu tam a hodinu zpět, musím dbát i na pohodlné řidičské obutí. V kanceláři na mne čeká malý přezouvací rituál, vždy si vybírám z třech druhů lodiček a podle aktuální situace i pohodlí se přizpůsobuji oblečení i tomu, kam ten den vyrážím. Jako symbol mám v kanceláři i malý traktůrek,“ připomíná své zaměření na zemědělství a životní prostředí. „Traktorky a podobně speciální boty nosím jen výjimečně i když se vydávám do terénu, to už se lépe cítím u nás v Brumově ve volných chvílích v lyžařských botách, anebo v teniskách při volejbalu,“ dodává polysportovně založená radní s úsměvem.

Every day, tedy každý den,“ odpovídá na otázku, jak často si jeho boty notují s krémem či samolešticími impregnačními prostředky, radní Josef Slovák. „Pocházím ze Zlína, města obuvi a na boty opravdu dbám. Vzpomínám i na pana Baťu, vždycky se díval na boty a podle toho hodnotil svého partnera pro diskusi a jednání. Myslím, že čisté i kvalitní boty jsou opravdovou vizitkou a velmi důležitou součástí každého člověka, jsme přeci jen ve funkcích, kde by slušné obutí mělo být samozřejmostí,“ říká Slovák rovněž známý jako sportovec, který se dobře cítí v kopačkách stejně jako v běžkařských botách.

Pro mne je velmi důležité, aby byla bota funkční, ale také módní,“ nezastírá ženský pohled na věc ve vkusných kozačkách obutá radní Taťána Nersesjan. „Boty jsem leštila naposledy před pár hodinami, jde určitě v každém počasí i ročním období o velmi důležitou součást osobnosti, u nás žen to možná platí ještě více než u mužů. Jakmile jde teplota pod 10 stupňů nad nulou níž a níž, stává se obutí důležitější a důležitější, teplo je mnohem příjemnější než zima,“ podotýká Nersesjan.

Nejdražší boty, které jsem kdy měla? 2700 korun,“ vzpomíná mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. „S jedinou výjimkou bot lyžařských,“ dodává. Vysoké kozačky ji zdobí, ale stejně jako ostatní se už těší na jaro. Tam je obutí více vidět a stejně jako u ostatních svršků dává více možností k nejrůznějším módním produkcím. Platí pro krajské radní jako úplně všechny ostatní ve Zlínském kraji. Tedy necelých 590 000 lidí těšících se na jaro.

run_function(‚id‘,’41‘,’14721′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚271‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚14721‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’41‘;‘,’a:0:{}‘); ?>